(Schubert, Urschula, Jüdische buchkunst, zweiter teil. Graz 1992 s. 62-67.)
Vydal ji v roce 1609 Israel ben Daniel Zifroni v domě benátského patricia Giovanni di Gara.
Hagada vycházela ze starších vzorů. Například se zde objevují obrazové formy převzaté z minhagim – modlitebních knih pro každodenní potřebu, dále formy z obrázkových Biblí Moshe dal Castellazzo. (Tamt.) Zcela nově byl vytvořen velký počet obrazů na základě midrašických textů. Chybí zde renesanční rámy s putti, ale každý list je rámován dvěma sloupy, jež nesou štít, což umocňuje monumentální účinek. Příprava rituálních náležitostí pro pesach – nekvašený chléb, čistění domu od chamecu mají paralely v Hagadě z Mantovy, také i v aškenázských pesachových Hagadách 15. stol.
Počet ilustrací celkově v benátské Hagadě stoupl.
Amsterdamská Hagada (U. Schubert, s. 67-82.)
Hagada se vztahuje k překladu Starého Zákona od Martina Luthera, který doprovázely dřevoryty z dílny Lukase Cranacha. Dílo vzniklo roku 1523/4 ve Wittenbergu. (Tamt.) Tentýž překlad rozdělený na tři díly vytiskl Adam Petri ve stejném roce v Baselu, který byl doprovázen dřevoryty dle Kobergerbibel, mezi nimiž se nacházelo také několik dřevorytů Hanse Holbeina ml. Celá Bible byla vydána roku 1534 ve Wittenbergu. Obrazy vybíral sám Luther a vyřezal je Lukas Cranach. Pak následovala další vydání ilustrovaná jinými umělci.
Tento vývoj vyvrcholil, když Matthäus Merian st. (1596-1650) vydal v roce 1625/26 „Icones biblicae“ jako mědiryty (obr Vyhnání z ráje) s verši ve třech řečech. V roce 1630 použil matrice poprvé k ilustracím Bible, která se objevila ve Strasburgu ve vydavatelství Lazara Zetznerse Erbena. Asi z 258 ilustrací jich je mnoho prací dílny. Merianova bible se stala po celém Německém prostoru nejrozšířenější ilustrovanou německou biblí.
Popisky k obrázkům:
Matthäus Merian, Icones biblicae, 1625-30, Vyhnání z ráje, Převzato: H. Yerushalmi, pl. 59.