Petr Macek

Linn Maria Tonstad, Queer Theology: Beyond Apologetics

Skutky apoštolů 17,16–33)

(Kázání věnované letošním jubilantům Ladislavu Hejdánkovi a Jakubovi S. Trojanovi)

Diskusní příspěvek Jana Reichstätera, otištěný v Lidových novinách na začátku ledna (Fobie psychiatra Höschla, LN 9. ledna 2016), zřejmě sledoval okleštění různých populisticky šířených úzkostí, podařil se mu však pravý opak – jejich rozšíření: Kořen všeho zla vidí v „dogmatu exkluzivního monoteismu“. U religionisty nás to trochu zaráží.

Stále znovu se v médiích (našich i zahraničních) dovídáme, že ten a ten člen nějaké náboženské komunity, který byl donedávna nábožensky vlažný, případně stál úplně na okraji, se ve své víře či orientaci „zradikalizoval“ a stal se teroristou. Někdy je takto charakterizována i celá skupina.

Otázka násilí a nenásilí, kterým reagujeme na svět kolem sebe a jeho nespravedlnost, patří k výzvám, které se křesťanům i světu okolo nich vynořují opakovaně. Se zvláštní naléhavostí ji kladou křesťanští odpěrači vojenské služby (viz Protestant 3 a 4), svou praxí ji položil Martin Luther King, od jehož zavraždění uplynulo v dubnu 40 let.

Východisko z krize

Koncem ledna zemřel americký spisovatel Jerome David Salinger, veřejnosti známý především jako autor kultovního románu Kdo chytá v žitě z roku 1951, jehož výtečný český překlad od L. a R. Pellarových vyšel prvně roku 1960.