SČED na štítě a přece se štítem

Pohnutá historie Svazu českobratrského evangelického duchovenstva – jeho zápasy a uvězněný a odsouzený předseda

 Motto: Co by bylo potřeba napsat, jsou dějiny solidarity (Sváťa Karásek)

Československá církev v letech 1939–45

Církev československá husitská a ÚSTR vydaly koncem roku 2017 knihu Martina Jindry: Sáhnout si do ran tohoto světa s podtitulem Persekuce a rezistence Církve československé (husitské) v letech 1938–1945.

Mezi svobodami, které se vrátily do naší vlasti po listopadu 1989, byla i svoboda tisku. Je to potřebná a krásná květinka, ale je velmi křehká, lze ji snadno vyrvat. Tak to ve čtyřicátém osmém spáchali komunisté podle stalinského vzoru. Takto vyrvanou (s krátkým přerušením 1968/1969) ji drželi až do posledních dnů 1989.

Dopis jubilantovi

Drahý Jene,

rozhovor s Pavlem Hlaváčem, emeritním farářem ČCE a bývalým dokumentaristou Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV)

Na letošním kurzu Spolku evangelických kazatelů ses pokoušel vést jakýsi řez napříč synody ČCE. Jaký byl základní motiv?

Toto druhé „Okénko do dob totality“ (viz Protestant 4/06) nebude osobní. Po vydání Nových církevních zákonů v roce 1949, které ustanovovaly státní dohled nad církvemi, se prolomily hradby mezi vnitřními záležitostmi církví a totalitním nárokem komunistické moci. Státní dohled v terénu prováděli okresní církevní tajemníci (OCT).

Člověk se stále cítí mladým, jenže roky přibývají a po šedesátce se stáváte pamětníkem. Bohudíky, doba komunistické totality se nám stala minulostí. Kde kdo sepisuje, jak to bylo. Často se mi při čtení těch i oněch memoárů zdá, že to přece jen bylo poněkud jinak. Každý má zřejmě jinou historickou zkušenost. Každé osobní vzpomínání je subjektivní.

V předchozích dvou číslech (Pt 5 a 6/2007) jsme sledovali dramatickou životní pouť statečného křesťana a přece zapomenutého svědka, Blahoslava Hrubého.

V druhém pokračování vzpomínky na evangelického faráře Blahoslava Hrubého podrobněji osvětlíme některé momenty jeho dobrodružného života především prostřednictvím citátů z jeho vlastních článků či textů jeho souputníků.

Jako první část vzpomínky na výraznou osobnost Blahoslava Hrubého, evangelického faráře, amerického vojáka, novináře, bojovníka za demokracii a lidská práva, uveřejňujeme článek, který bude v analogické podobě publikován ve Francii (jedná se s redakcí časopisu L’Amitié franco-tchéco-slovaque v Nancy a s redakcí protestantského týdeníku Réforme).