Martin Prudký

K pozoruhodnostem posledních měsíců patří bezesporu také to, že se na fóru veřejnosti lze doslechnout o církvi něco jiného, než že je to tmářský a reakční spolek patřící na smetiště dějin

Knížka „nové generace“

(25. ledna 1936 – 1. června 2019)

(dokončení z č. 8)

2. Izrael – historická /re/konstrukce

(„svaté války“ jako fenomén dějin Izraele)

Ve svém příspěvku (Následující text vychází z podkladů, jež si autor poprvé připravoval pro svou habilitační přednášku proslovenou na Evangelické teologické fakultě UK v Praze dne 3. března 1992; od té doby materiál několikrát užil při příležitostných přednáškách a seminářích.

Druhý svazek knižnice Bibliotheca bohemica batavica, jež si vytkla za cíl prostředkovat teologické podněty mezi českým a nizozemským protestantským prostředím, svérázně a přece velice ústrojně navazuje na titul, který tuto řadu uvedl – Miskotteho Biblickou abecedu (EMAN, Heršpice 1996).

Dnešní tzv. západní civilizace je mimo jiné charakteristická pluralitou přístupů a perspektiv, různorodostí inspiračních zdrojů a různoběžností normativních kodexů.

Co říci v tomto kontextu o Desateru?

Dekalog – autorita, kanonicita, katalog pravidel

V povědomí dnešních lidí je Desatero obecně přítomno velmi vágně.

Židé jako národ

V roce 1992 mě pozvaly československy myslící organizace, abych před velkým shromážděním promluvil na téma „Evropský význam 28. října“. Po slavnosti mne oslovil mladý muž a protestoval, že jsem pominul Moravu jako svébytné etnikum. Půjčil jsem mu svůj projev, aby mi ukázal, kde jsem tak učinil.

Čtení: Matouš 25,31–46

Jr 18,1–12

Kázání otištěné v tomto čísle zaznělo původně v rámci festivalu Devět bran, pořádaného již po deváté v Trutnově. Přinášíme ještě autorův proslov u památníku zničené synagogy v Trutnově z 9. listopadu 2014 na výročí tzv. Říšského pogromu r. 1938.