Aleš Březina

Iniciativa Modlitba za Ukrajinu od svého prvního vystoupení vyjadřuje solidaritu všem občanům Ruska, kteří se jakkoli staví proti agresi Putinova režimu.

Od začátku „korontény“ píše A. Březina deník, kde informuje o situaci v Kanadě a okolí i Čechách a přidává své „aleškovské“ postřehy.

rozhovor s Alešem Březinou

Aleš Březina studoval 1967–72 bohosloveckou fakultu, byl výrazným studentem a v roce 1972…

Parafráze názvu románu Stefana Zweiga mne napadla při srovnání dvou filmů promítaných na Torontském mezinárodním filmovém festivalu. Ten první, o svědomí, je Skrytý život (A Hidden Life) amerického režiséra Terrence Malicka, ten druhý Nabarvené ptáče (The Painted Bird) plný násilí od českého režiséra Václava Marhoula.

Letošní synod ČCE přijal toto prohlášení:

Českobratrská církev evangelická je spjata se společností, ve které žije. Proto nesmíme připustit, aby někdo o své vlastní vůli například určoval, co smí herci hrát, nebo na co se smí diváci dívat, jak se stalo při divadelním představení Naše násilí a vaše násilí v Brně 26. 5. 2018. Nejde nám o interpretaci divadelní hry. Odmítáme však, aby skupiny spojené s fašismem či neonacismem používaly křesťanské hodnoty jako zástěrku pro své jednání. V následování Krista se potkávají lidé všech ras a národů, sociálního a ekonomického postavení. Proto odmítáme, aby lidé, kteří šíří nenávist a brání svobodě, mluvili jménem křesťanů.

Andrej Tarkovskij ve filmu Solaris říká: „Milujeme jen to, co můžeme ztratit!“ Pomalu jsme se dostali do věku, kdy toho každým rokem ztrácíme stále víc a víc. Většinou ke konci roku bilancujeme a zjišťujeme, kdo odešel, a zároveň si připomínáme, co v nás z toho člověka zůstalo, co zůstalo v anonymním vědomí lidského společenství.

Zdálo se, že pro Kanaďany bude největší katastrofou v letošním roce zrušení Národní hokejové ligy. Lid však oplakává nepřítomnost hokeje na televizní obrazovce méně, než se čekalo. Poslední zpráva, která vzrušila veřejnost od Vancouveru po Halifax, byl soud s Todem Bertuzzim. Vlk se nažral a koza zůstala celá.

Film The Passion of the Christ (Utrpení Krista) trhá rekordy pokladen, diskutuje se o něm na stránkách denního tisku i na stránkách internetu. Ba co více, mluví o něm i normální lidé v kavárnách, prostě hovoří o něm i lidé, kteří běžně do kina nechodí. Není to zkrátka běžný film.

Několik měsíců po premiéře na Torontském festivalu přichází do severoamerických kin film Janovo evangelium, který vznikl téměř čtyřicet let po Pasoliniho filmu Evangelium svatého Matouše. Na svět ho přivedl kontroverzní kanadský producent Gart H. Drabinsky. Podobně jako Pasolini, který byl osvíceným komunistou, ani Drabinsky se nehlásí ke křesťanství, ale spíše k židovské filosofii.

(Několik poznámek k článku M. Janečka)