10/2017

rozhovor s Richardem F. Vlasákem, historikem, teologem a novinářem

Co vás přivedlo k zájmu o studium historie a teologie?

Od dětství jsem se zajímal o dějiny, s rodiči jsme procestovali snad všechny hrady a zámky v jižních Čechách, můj pradědeček aktivní v lidové straně a jako varhaník mi zas vyprávěl, jak ve školní třídě visel portrét císaře Karla. V divokých devadesátých letech se otevíraly školy náboženské výchově a tehdy vkročil do naší třídy Ondřej Soběslavský. Děsně falešně, ale s o to větší vervou zpíval spirituál: „Marie má dítě“. To byl pro mne kulturní šok – ze strany matčiny rodiny jsem znal katolickou liturgii a ze strany otce odmítání všeho náboženského. Za tím divným pánem s kytarou jsem se vydal a díky jeho dceři Štěpánce se později seznámil s paní docentkou Melmukovou. Bylo rozhodnuto.

Advent je tu a s ním i adventní nákupy, zájezdy a jiné zážitky, které si dle reklamních sloganů nemáme nechat ujít. Naše smysly po zážitcích a uspokojení prahnou, a tak jim nejsou všudypřítomné slogany typu „Vrhněte se do víru předvánočních nákupů…!“, „Nenechte si ujít jedinečné slevy šité na míru…!“ často lhostejné.

ke 100. výročí Balfourovy deklarace

Čtení: Micheáš 6,6–8, Jan 4,19–26

Ve jménu Otce I Syna I Ducha svatého. Amen

Nedávné kontroverze okolo katolických bohoslužeb otevřených pro LGBT lidi znovu obnažily, jakému útlaku čelí citové menšiny v katolické církvi. Za tímto přetrvávajícím útlakem však nestojí jen kulturně konzervativní katolická morálka, ale rovněž určité pojetí vztahu lásky a politiky, které lásku přísně vylučuje z oblasti politické.

Protestantský chorál „Pán Bůh je síla má“ neplánovaně, ale případně zazněl 31. října 2017 na počátku večera v Knihovně Václava Havla v Praze. Podle síly zpěvu bylo zřejmé, že evangelíci mají převahu, ale během debaty se ukázalo, že přišli i mnozí další příznivci církevní i mimocírkevní.

Mezi svobodami, které se vrátily do naší vlasti po listopadu 1989, byla i svoboda tisku. Je to potřebná a krásná květinka, ale je velmi křehká, lze ji snadno vyrvat. Tak to ve čtyřicátém osmém spáchali komunisté podle stalinského vzoru. Takto vyrvanou (s krátkým přerušením 1968/1969) ji drželi až do posledních dnů 1989.

Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení. Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu. Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu, umíráme-li, umíráme Pánu.

S reformací došlo v německy mluvících zemích k radikálně novému chápání hudby. Refrénem Lutherovy zvěsti se stalo prohlášení, že hudba je největší boží dar hned po zvěsti evangelia. Každý má zpívat a chválit Boha.

Známý britský labourista Tony Benn prohlásil, že jsou dva ohně, které umožňují rozvoj společnosti. První oheň je hněv proti nespravedlnosti, druhý naděje, že je možné vybudovat lepší svět. O naději bylo v křesťanském kontextu řečeno a napsáno mnoho – včetně toho, že sami bez Boží pomoci lepší svět nevybudujeme. Je ale dobré se o to snažit.

Jako výraz solidarity s postojem Tomáše Hradílka, který držel hladovku na protest proti opětovné prezidentské kandidatuře Miloše Zemana, se v Lipníku nad Bečvou v kavárně U Marka konala dne 27. 11. 2017 beseda. Na výročí generální stávky r. 1989 ji zorganizovala Marie Šuláková (iniciátorka protestu, během nějž policie vypnula Modlitbu pro Martu).