Hutně a chutně 10/2017

Číslo

Jako výraz solidarity s postojem Tomáše Hradílka, který držel hladovku na protest proti opětovné prezidentské kandidatuře Miloše Zemana, se v Lipníku nad Bečvou v kavárně U Marka konala dne 27. 11. 2017 beseda. Na výročí generální stávky r. 1989 ji zorganizovala Marie Šuláková (iniciátorka protestu, během nějž policie vypnula Modlitbu pro Martu). Diskutovali Josef Jařab, Tomáš Hradílek, Pavel Šaradín a Tomáš Tichák. Kavárna byla plná.

„Ačkoli Uganda čelila bezprecedentnímu přílivu uprchlíků v roce 2016, pokračovala v politice vítání a štědré pohostinnosti vůči násilně vystěhovaným lidem v regionu. Uganda má jedno z nejpříznivějších prostředí pro uprchlíky, včetně svobody pohybu, práva pracovat, vlastnit živnost i zajištění přístupu k veřejnému vzdělávání a zdravotnictví.“ (ze zprávy Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky)

Tak dlouho jsme odmítali hlouběji a konstruktivně hovořit o minulém režimu, až jsme jako nechtěný dárek dostali obhajobu normalizačního autoritářství, nacionalismu, veksláctví a fízlování. Promrhali jsme šanci porovnáním obou režimů vysvětlit polistopadovým poraženým, proč mají pocit, že za komunismu se jim žilo líp… Pokud bychom otevřeně hovořili o minulém režimu, z debaty by zcela jasně vyplynulo, jakými způsoby nová nomenklatura v čele s Babišem, Zemanem a Okamurou navazuje na normalizační bahno. Mohli bychom lépe pochopit, jak jejich rétorika funguje, a už dávno bychom věděli, jak se takovému nebezpečí postavit. (Jan Bělíček v A2larmu)

Po Protestantu (rozhovor s J. Krejčím v č. 9/17) přišel s tématem péče o umírající i Respekt a v čísle 48 přinesl obsáhlý rozhovor se zdejší paliativní veličinou, brněnským lékařem Ondřejem Slámou. Na odcházejících lidech obdivuje statečnost: „Potkávám se opravdu s velkou odvahou člověka ustát to, co ho ohrožuje, a taky s velkou solidaritou… Lidé na konci života jsou křehcí, vnímaví a autentičtí a občas se v paliativní ambulanci dějí takové ty happyendové situace popisované v literatuře, kdy dojde ke smíření, k odpuštění v rámci rodiny… Mírnění bolesti nebo vyřešení zácpy jsou vlastně prostředky k tomu, aby se důležité věci mohly mezi lidmi odehrát.“