„Zveme vás ke KŘESTU knihy,“ bylo možné v různých variacích a pádech slyšet od hlasatelky havlíčkobrodského Podzimního knižního trhu. Strážci pravověří mohou konečně klidně spát - zatímco lidé se křtí, knihy a další kulturní i nekulturní předměty se pouze křestí. Sociologický rozbor výsledků brněnského „nádražního referenda“ přinesl Respekt 43.
Bez velké pozornosti (m.j. i českých evangelíků) proběhly oslavy 60. výročí Slovenského národního povstání. S jakou rozporuplností je přijímáno na Slovensku, si všímá Martin Muránsky: „SNP bolo prejavom vôle po slobode a túžby po inej – trvalo bezpečnej – Európe.
Na Václava Bendu (1946–1999) vzpomíná v Respektu č. 23 Petr Uhl. Připomíná, že k Chartě 77 se „přihlásil v lednu 1977, již po výsleších a domovních prohlídkách … během hysterické kampaně proti Chartě.“ Oceňuje vliv, kterým působil v katolickém prostředí, kde přesvědčoval „o mravnosti a nutnosti odporu proti režimu“.
Jak vypadá náboženský život u nás dnes promýšlí Petr Kolář SJ ve stejnojmenném článku v Universu 2/2004. Všímá si obtížnosti pojmu „náboženský život“, který vždy znova zavání pouhým „dodržováním rituálu“. Kořeny současných problémů vidí v dožívajícím autrokatolicismu, „který je zakořeněn tak hluboko, že dokázal přežít jak rozpad Rakousko Uherska, tak obě následné totality 20.
Tajem, vlastně velký tajem vyslovila v sobotu večer 27. března 2004 Barbora Hrzánová chvilku po té, co za roli Helenky ve hře Hrdý Budžes Divadla v Příbrami obdržela cenu Thálie v činoherním oboru. Citovala poměrně přesně z textu hry, a zcela v duchu humorné nadsázky, která z celého představení dýchá, jak se nedávno mohli přesvědčit i televizní diváci.
Rozhovor s čínským disidentem Harrym Wu přináší Respekt č. 9. Připomíná „výrobu nových lidí“ v táborech lao-kaj, v nichž se momentálně nacházá nejméně 5 milionů lidí. Současné hospodářsko politické směřování Číny komentuje: „...vytváří výhradně zkostnatělé nacionální kapitalisty, kteří nemají na demokracii jakýkoli zájem. Chtějí být ve straně, jejich bohatství pochází přímo od moci.
Pod titulkem „Pro Hitlera kázat nebudeme“ přináší Respekt 6 recenzi knihy Sudetoněmečtí katolíci jako oběti nacismu. Církevní historik R. Grulich tu předkládá příběhy několika desítek nacisty pronásledovaných duchovních. Důvodem výslechů a zatýkání byly mše sloužené česky, pomoc polským zajatcům, poslech zahraničního rozhlasu, výzvy k humánnímu zacházení s Židy.
O tom, že to podstatné zůstává „nevyslovené a nevyslovitelné“, i jak literární dílo parazituje na autorovi, hovořil Radim kropáč při příležitosti vydání knihy Lyonský omnibus s Petrem Pazderou Paynem (Právo 8. 12. 2003)
Potrét Jana Blahoslava Čapka přinesly LtN 45, které též přetiskly jeho stať „Psychologismus a humanismus Karla Čapka“.
V LtN 44 se Erazim Kohák u příležitosti 28. října již (a přece ne) jen ohlíží za Československem. Představovalo podle něj „rizikový, přechodný útvar“, a doplatilo na to, že ho jeho zakladatelé příliš opřeli o přesvědčení, „že vratkou loďku republiky pohání k cíli proud dějin,“ směřující od theokracie k demokracii.