Jan Nohavica

A pak jsem se dost podivil, když jsem si přečetl v Českém bratru 3/93 sloupeček s nadpisem „Konventni podněty“.

Bylo nám to dáno krásně zakusit tentokrát při seniorátním dnu rodin v evangelickém sboru v Krnově. Veliký krnovský kostel naplnilo mnoho místních i těch, kteří přijeli ke zmíněné příležitosti z celého moravskoslezského seniorátu. Setkání mělo charakter tak trochu „filmu pro pamětníky“: po společných bohoslužbách především pro děti na 139.

Čtení: Jk 1,1-12

Píseň stupňů. Ti, kteří doufají v Hospodina, podobni jsou hoře Sionu, kteráž se nepohybuje, ale na věky zůstává. Okolo Jeruzaléma jsou hory. Hospodin jest vůkol lidu svého, od tohoto času až na věky.

Žalm 125,1–2

Píseň stupňů. Hebrejsky ŠÍR HA MA’ALÓT.

Následovala po něm bouřlivá výměna názorů zejména cestou soukromé korespondence. Rád bych se nyní k věci ještě slůvkem vrátil, protože celý problém, který rozdělení v Krnově představuje, považuji za hodný důkladnějšího zamyšlení i rozhovoru s výměnou názorů. Děkuji všem, kteří si můj článek přečetli, věcně na něj zareagovali a hlavně celý případ odpovědně a nezaujatě promýšlejí.

odchod veliké skupiny bratrů a sester z evangelického sboru