Kázání Blahoslava Fajmona
Text: Genesis 25,12–34
Text: Genesis 25,12–34
Zdráhám se říci, že to je komiks. Možná spíše „grafický román“, nebo „komiksové album“, jak stojí v předsádce vykreslené v podobě kartotéčního lístku. Komiksy totiž většinou nejprve rychle přečtu a pak, podruhé, pozvolna prohlížím. Nový svět se ale nedá číst. Text, který by udával tempo, tu zpomalil, tu popohnal kupředu, zcela chybí.
V intru k úvodnímu dílu 26. série Simpsonových se objevuje heslo „amusement is control“. Má mysl, hledající alespoň střípek sdělení i v programově absurdních animacích Dona Hertzfelda (který má toto intro na svědomí), si to přeložila jako „zábava ovládá“. A to je nečekaně výživný postřeh.
Od počátku svého studia až podnes slýchám čas od času poznámky varující před „slovy lidské moudrosti“ (1. Kor 2,4). Pomáhají mi otupovat náběhy k samolibé intelektuálštině, hrozící těm, kteří jako já moc moudří nejsou.
Dokumentární sestřih novinářských záběrů shrnuje dosavadní vývoj událostí. Před dvaceti lety se k zemi přiblížila mimozemská loď. Překvapivě se nezastavila nad Manhattanem, Washingtonem ani Chicagem (jak tomu bývá ve filmech), ale nad jihoafrickým Johannesburgem. Tři měsíce se nic nedělo. Pak se lidé odhodlali k průzkumu.
„Jasně, já ti rozumim,“ vtrhává o překot do nedokončené věty jeden diskutující druhému. Někdy mi takový drobný úlomek řeči uvízne v uchu a nedaří se mi ho dostat ani dovnitř, ani ven. Jsou to prvky rozhovorů, které nabývají forem jakéhosi nutkavého tiku. Ale proč ten spěch? Na co taková úpornost? Snad proto, že chceme druhému dát najevo zájem.
„Je to hra, jíž se nic nevyrovná, jak ten zneužívaný člověk ve stájové kazajce je zasazen do vesmíru.“
Rainer Maria Rilke
Kristus řekl svým následovníkům: „budete mi svědky“ (Sk 1,8), a oni se s tímto oznámením potýkají dodnes. Jednou z oblastí, která nebývá v souvislosti s povoláním ke svědectví zmiňována příliš často, přestože v sobě nese velmi silný svědecký náboj, je postoj křesťanů vůči moci (ať už státní, náboženské nebo obecně instituční).
V novém filmu T. Gilliama Imaginarium Dr. Parnasse spolu vedou rozhovor ďábel a mnich. Začíná:
– Co přesně to tu všichni děláte?
– Vyprávíme věčný příběh.
– A to je co přesně?
– Příběh, který živí vesmír. Příběh, bez kterého by nebylo nic.
– Nic? Chcete říct, že kdybyste přestali vyprávět tento příběh, celý vesmír by přestal existovat?
Rozhovor s farářem Adolfem Kotoučkem>