Zdráhám se říci, že to je komiks. Možná spíše „grafický román“, nebo „komiksové album“, jak stojí v předsádce vykreslené v podobě kartotéčního lístku. Komiksy totiž většinou nejprve rychle přečtu a pak, podruhé, pozvolna prohlížím. Nový svět se ale nedá číst. Text, který by udával tempo, tu zpomalil, tu popohnal kupředu, zcela chybí. I když přesněji řečeno vlastně vůbec nechybí. Prostě tu jen není a také v tom spočívá ono podivuhodné kouzlo. Ze čtenáře se od první stránky stává zvláštní typ diváka, kterému je dána plná kontrola nad plynutím mlčenlivého času. Detaily se prolínají do celků a každý okamžik tuhne v sépiovém jantaru. „Nemám rád slovo ilustrace,“ říká autor na svých webových stránkách. „Naznačuje cosi odvozeného, vizuální zpracování myšlenky ovládané textem… Něco je ‚pouhá ilustrace‘ – což znamená, že je to otrocky deskriptivní, neschopné samostatného významu… V mých knihách jsou hlavním ‚textem‘ obrazy.“ Málokterý text však dokáže v úsporném prostoru jedné dvojstrany člověka zaplavit pocitem dlouhé a úmorné plavby tak, jako šedesát výjevů oblohy, mezi kterými oči spíš jen tak na přeskáčku bloudí, než že by byly schopny všechny je pojmout.
A spolu s textem se v Novém světě kamsi ztrácí i děj. Ne, že by tu nebyly epizodické děje, příhody a gagy, ale celkový narativ je sám o sobě poměrně nevýrazný – člověk libující si v nečekaných zápletkách by snad řekl banální. Ale i tato abstrakce od „velkého narativu“, který přeci jen potřebuje soudržnost slova, je zde záměrná. Nic nás pak neruší v možnosti nahlédnout do vnitřního světa člověka, který právě stanul na břehu cizí země. Malému Shaun Tanovi jeho maminka četla Orwellovu „Farmu zvířat“ (kterou pokládala za dětskou knihu). Farma zvířat podle Tana dosahuje univerzality i bez konkrétních satirických odkazů, je komentářem lidské povahy vůbec, a proto zaujme i dítě. Nový svět je podobně obecným komentářem životní zkušenosti „přesídlence, odchodlíka a znovučlověka“ (Petr Sís).
Jak se to vlastně autorovi povedlo – vrhnout „čtenáře“ do zkušenosti Nového světa? Jednak to asi bude surrealistickými výjevy hrůz, které emigranty vypudily z jejich domova. Tyto (většinou velkoformátové) obrazy se vpíjí rovnou do podvědomí a vytahují na denní světlo zapomenuté noční můry. Chatrné ulice města sevřeného v obřích chapadlech, čtyři „deratizéři“ kolosálních rozměrů, kteří vysávají ptáky z nebe, budovy i lidi z ulic a pálí je v jakýchsi sudech na svých zádech, nebo do nekonečna se táhnoucí řada kotlů obehnaných zdí a u každého jedno dítě jako topič. To vše vystihuje děsem zaskočený pohled „zevnitř“ v jistém smyslu více, než dobové fotografie, na které jsme (žel) zvyklí. Pak jsou to ale také subtilnější výjevy z nového světa, ve kterém má všechno známou formu, ale zároveň neznámý obsah. Písmo, domácí i městská zvířata, jídlo, dopravní prostředky a budovy – to vše rozpoznáme a přesto vůbec neznáme. Vše je možno kategorizovat jen velmi obecně. Tušíme, co k čemu slouží, ale spolu s hlavní postavou nevíme, jak se to používá. Vnímáme, jak namáhavá je orientace a komunikace v novém světě, nemluvě o snaze se do něj nějak sociálně a pracovně zařadit. Jak taky poznat, kdy je vylepovaný plakát vzhůru nohama a jakou zahradu hlídá drak? Nejbližší a nejvíce nápomocné jsou nakonec oči a tváře dalších uprchlíků, kteří jsou zde cizí o něco déle.
Z vrcholu Nového světa se asociace rozlévají všemi směry. Vedle těch, co jsou nabíledni, bych chtěl sdělit alespoň jednu souvislost, která jistě nebyla autorovým záměrem, ale přesto se nabízí. Pro „příchozí“ je první setkání s Písmem a s církví také výpravou do nového světa. Ne, že by to byl svět na první pohled nebezpečný, ale rozhodně je v mnoha ohledech neútulný, neznámý. Slova, jídlo, budovy – vše, co má známou formu, skrývá neprobádaný obsah. Kéž bychom dokázali nejen oněm příchozím vyjít vstříc, ale díky nim znovu zahlédnout, že také pro ty, kteří jsou třeba v Písmu a v církvi „jako doma“, je Boží království novým neochočeným světem, ve kterém jsme všichni příchozí.
Shaun Tan, Nový svět
Vydal Labyrint 2012. ISBN: 978-80-86803-21-0
(Originál: Arrival). Váz., 128 str., 24×31,5 cm