Bez větší pozornosti recenzentů vydalo v roce 2018 nakladatelství Triáda knihu, která by rozhodně neměla zapadnout. Proto – trochu opožděně – připojuji alespoň několik řádků, které by snad mohly být pobídkou pro případné čtenáře.
Intelektuální a kulturní život v šedesátých letech a období normalizace by byl výrazně pustější krajinou, kdyby ho svou soustavnou prací nezúrodňoval jeden z tehdy nejvlivnějších hybatelů, Jiří Němec. Byl to především on, kdo stál za propojením vzdorovitých ekosystémů disentu a undergroundu. Nebyly to ale pouze tyto dva světy, které v roli citlivého tlumočníka dokázal provázat. Pozice na rozhraní mu byla vlastní také v prostředí církevní ekumeny, v mezioborových badatelských tématech nebo na pomezí vědy a umění. Dobové dokumenty i vzpomínky současníků opakovaně konstatují Němcovu obdivovanou erudici zasahující do mnoha oblastí, stejně jako jeho schopnost srozumitelně a otevřeně toto bohatství sdílet nejen s lidmi vzdělanými, ale také s těmi, kteří obvykle stojí mimo pole zájmu intelektuálů. Dosah Němcova působení je stěží vyčíslitelný. Odehrával se v živé sociální síti bohatých kontaktů s významnými českými umělci, přes slavné jirchářské ekumenické rozhovory a společenství Charty 77 až po trvale otevřenou domácnost rodiny Němcových a jejich bytové semináře. To vše nejen v době totalitní, ale také před-digitální.
V nápadném napětí k této mnohaleté živé aktivitě Jiřího Němce je až doposud velice skrovný výčet jeho publikovaných prací. Příčinou rozhodně není pouze to, že Němec byl více inspirativním diskutérem nežli typickým autorem obsáhlých monografií. Ostatně, v nejplodnější době jeho života byla jakákoli publikační možnost nemyslitelná. Ani po revoluci se ovšem s knihami Jiřího Němce pytel neroztrhl. Zmínit můžeme pouze dva svazky: Únos Európy, vtipný filosofický esej sepsaný ve spolupráci s Martinem Hyblerem vydaný v roce 1994 a Dopisy z Ruzyně z roku 2011. Vzhledem k tomuto přetrvávajícímu tichu je více než potěšující, že se nakladatelství Triáda odhodlalo zařadit do svého publikačního plánu desetisvazkovou řadu, která by zpřístupnila myšlení Jiřího Němce českým čtenářům. O pečlivou redakční práci na tomto počinu se stará Robert Krumphanzl.
Doposud vydané Zápisníky I zahrnují Němcovy poznámky z let 1960 až 1964 a umožňují tak sledovat vlivy, které na něj působily ve formativní fázi jeho života. Už od počátku je zřejmé, že se jedná o promyšlené texty, které počítají s případným zveřejněním. Redakce prozrazuje, že zápisky byly postupně upravovány a zpřesňovány. Přesto je výraznou součástí knihy také množství ryze osobních poznámek a drobných glos na adresu současníků či dobových událostí. Mezi hodnocením a domýšlením nových knih, filmů a rozhovorů se tak čtenář setkává také s obrazem rozvíjejícího se vztahu mezi Jiřím Němcem a jeho ženou Danou.
Jedním z velkých překvapení, které může četba této knihy přinést, je nahlédnutí do myšlenkové a vztahové hloubky a šíře, která jako by popírala dobu svého vzniku. Opět se tak potvrzuje, že ani nedostatek zdrojů a neradostné společenské okolnosti nevedou lidský život nevyhnutelně na mělčinu. Když k této inspiraci připočteme skutečnost, že velká část Němcových myšlenek zůstává dodnes podnětná a netriviální, bylo by chybou záslužné dílo přehlédnout.
Jiří Němec, Zápisníky I
Triáda 2018, ISBN 978-80-7474-236-1