(Teologie Lukášova Evangelia a Skutků)
Lukášova obeznámenost s hellénistickou lidovou zbožností i přesné údaje o počátcích křesťanství v Řecku, dovolují Petrovi Pokornému vyslovit hypotézu o pravděpodobném místě působnosti Lukáše – Řecko (snad Beroa, s. 11). Snad pocházel z bohabojných, kteří sympatizovali se synagogou, „ztělesňují nové lidství, které si tvrdým srdcem nezatarasilo cestu k Bohu.“ (s. 10) Pro tyto posluchače interpretuje Ježíšův význam vlastním způsobem (s. 14). Centrem zvěstování již není Jeruzalém, nýbrž celý svět. V církvi již převažují křesťané z pohanů, křesťané již jsou vytlačeni ze synagogy, očekávání konce časů již není tak žhavé (s. 39). Bůh se přiznal k Ježíšovi vzkříšením – toto rozpoznání vede Lukáše k vytvoření nového způsobu výkladu biblických dějů – Štěpánova řeč (Sk 7,2b–53) a k nalezení návazného bodu pro komunikaci s tehdejší společnosti (Sk 14,15; 17,24): „Ježíšova věc, je věcí Stvořitele světa. Zároveň je Ježíš označen jako eschatologický soudce všech (Sk 10,42; 17,31 aj.)“ (s. 29). Nejodvážnější transformace zvěsti probíhá v evangelijní části: Ježíšova smrt ztrácí elementárně zástupný charakter (s. 108). Činí tak v prostředí, kde oběť měla jiný význam a židovská víra v Boha a mesiášské představy byly neznámé (s. 106). Smrt však není zlehčena ani utrpení není potlačeno. Vzkříšení a nanebevzetí jsou dílem Božím (s. 110). Smrt Kristova je viděna jako nový čin služby ztraceným. Proto neslyšíme výkřik: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“ Místo toho slavnostní citaci z jiného Žalmu: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ (Ž 31,6)
V době mezináboženského dialogu jistě zaujme oddíl pojednávající o univerzálním horizontu a otevřenosti křesťanské zvěsti (s. 144). Výklad vyzdvihuje též svébytnost křesťanské sociální solidarity, na rozdíl od pythagorejské. (s. 144) Zdá se, že Lukáš počítá s vytvářením alternativního prostoru a pronikání křesťanských řádů do světa (L 10,25–37; srv. Sk 2,46–47 aj.). (s. 148) Podobně apoštol Pavel je viděn jako typ překračující hranice stoické filantropie: „Tím vším jsem vám ukázal, že máme takto pracovat, pomáhat slabým… (Sk 20,35b).“ (s. 151)