Viník vždy po ruce?

Číslo

V LtN č. 32 se zabývá katolický sociolog Bohuslav Blažek problematikou venkova. Chci upozornit na vložený odstavec, kde v intencích propagandistického mýtu o hodných katolících a zlých protestantech autor tvrdí, že desakralizace svatých kopečků umožnila, aby příroda byla zbavena veškeré vyšší hodnoty a že tedy protestantští teologové učinili z přírody jen surovinu, s níž může člověk libovolně nakládat. Viník je tak konečně nalezen, za ekologickou krizi je odpovědna reformace.

Nevím, kdo bude mít chuť sociologovi vysvětlovat, že pověrčivost není užitečnější než osobní odpovědnost – snad stojí za to jen připomenout, že i na teology (a zejména na ně) se vztahuje biblické slovo: po ovoci poznáte je. Po několika staletích již poznat můžeme a nezdá se, že by země, kde reformace neuspěla, chránily svou přírodu lépe než země, kde reformace zapustila kořeny. Myslí B. Blažek, že katolicky pověrčivá Itálie žije v lepším souladu s přírodou než luterské země skandinávské? Nebo že na Sicílii panuje větší úcta k životu než v reformovaném Švýcarsku?

Mají protestantští autoři v článcích o čemkoli také indoktrinovat veřejnost obviňováním katolické teologie?

Bude to s tím ekumenismem ještě dřina.