AKTUÁLNÍ SLOVNÍČEK BIBLICKÝCH POJMŮ
Střevo, intestinum – trávící trubice sahající od žaludku po řitní otvor uložená v dutině břišní a pánevní – má v bibli i spirituální a symbolický význam. Hebrejsky to zní mé’é (mé’ím), řecky koilia nebo splanchna, latinsky intestinum (intestina) a označuje vnitřnosti (u zvířete i u člověka). Proto mají moderní překlady „vnitřnosti“ (Buber: Eingeweide, NEB: entrails – útroby, ale též nitro, podobně též jiné evropské bible). První materiální význam lze sledovat na více SZ i NZ místech: Jóab zabil Amasu, takže „se mu vnitřnosti vyhřezly na zem“ (2S 20,10), také Jidášovo tělo „se roztrhlo a všecky vnitřnosti vyhřezly.“ (Sk 1,18)
Výraznější je použití spíše metaforické a ve známé orientální symbolice. Jeremiáš ve „varování pro nekající“ volá: „Ó střeva má, střeva má, bolest trpím a osrdí mé kormoutí se ve mně…“ Tak Jr 4,19 podle kralických. ČEP tlumočí pro moderního člověka srozumitelně: „Nitro mé, nitro! Jak se chvěji! Srdce se mi svírá, srdce mé buší…“ Nepřípadné je tlumočení B21: „Bolí mě to, bolí mě to v břiše…“ Podobně nevhodně Svědci Jehovovi (Svaté Písmo Překlad nového světa): „Má střeva, má střeva! Jsem v krutých bolestech ve stěnách svého srdce…“ Celé bolavé nitro se prorokovi vylévá ven, to je stejně hrozné jako vyhřeznutí vnitřností. To vnitřní, niterné a citové, je zvnějšněno, aby bylo zřejmé, že to niterné má také svou materialitu, že tělesná bolest je někdy jen stínem bolesti duševní a duchovní.
V zábavně výchovných vyprávěních o Šalomounovi je vykreslen spor dvou žen o dítě. Proti roztětí děcka byla pravá matka, jíž „se srdce svíralo soucitem nad jejím synem“ (1Kr 3,26 – podobně B21; SJ: „niterné city“). Lidské nitro spočívající v Nitru Božím je provanuto milosrdenstvím. Evangelista Lukáš mluví o „střevách milosrdenství (splanchna eleús) Boha našeho“ (L 1,78) – ČEP: „pro milosrdenství a milosrdenství…“, B21: „pro niterné milosrdenství“. Pisatel do Kolos vyzývá v Ko 3,12: „Oblečte se v střeva milosrdenství“ (tak kral., ČEP: „oblecte milosrdný soucit…“).
1. Za zdravé „břicho“ (střeva atd.) bychom měli denně hekat vděčností Pánu všech vnitřností. V evangelických zpěvnících se málo zpívá o radosti ze zdraví.
2. Stejně důležité jsou naše duševně-duchovní vnitřnosti. Naše nitro budiž zdravé – milosrdné, plné vroucí solidarity. Jinak by mohlo „vyhřízt“ a my bychom byli neniterní, nesoucitní, náš lidský život by skončil v ošklivé prázdnotě.
3. Boží či Kristovo nitro pečuje o naše nitra. Je žhaveno soucitem, který rozptyluje tmy nesoucitu, ne-citelnosti vůči nám samým, ale i vůči jiným, blízkým i vzdálenějším, a také ke všemu tvorstvu jako jsou polní myši.