AKTUÁLNÍ SLOVNÍČEK BIBLICKÝCH POJMŮ
Oko (hebrejsky ‘ajin, řecky ofthalmos, latinsky oculus) je párovitý světločivný orgán živočichů a člověka. Oko v biblickém zoru znamená též pramen, vzhled, vidění, bezprostřednost, z očí do očí – tváří v tvář (tak mluvil Hospodin s Mojžíšem Ex 33,11). Významně se ohlašují oči v Písni písní: jsou přirovnávány k holubicím (Pís 1,15), jsou tajemně zastřeny, jako by byl přes přehozen závoj (Pís 4,1), koupou se v mléku, třpytí se jako drahokamy. Přitom jsou oči nebezpečné, mohou i uhranout, okouzlit v magickém smyslu, zranit, oloupit, pohltit jako obluda Rahab – v Pís 6,5 (srov. Ž 138,3, kde je použito velmi děsuplného slovesa r-h-b). Oči mohou člověka zajmout, lapit, připravit o rozum. V Pís 4,9 se objevuje slovo l-b-b, jež souvisí s označením léb; podle 2S 13 musila Támar udělat Amnónovi z uhněteného těsta „srdíčka“ a tím ho očarovat i zbavit rozumu. V některých kontextech, někdy jakoby geografických, se vyjevuje skrytý, ale pravý význam očí, například v Pís 7,5, kde jsou oči Milé přirovnávány k rybníkům v Chešbónu; nejde o zvláštní místo kdesi ležící, nýbrž o význam ch-š-b – myslet přemýšlet.
Oči bývaly obarveny líčidlem, což bylo chápáno nejen jako druh kosmetiky, nýbrž jako ochrana před akutním nebezpečím: modlářská Jezábel smrtelně ohrožená revolučním důstojníkem Jehúem si namalovala oči líčidlem a okrášlila hlavu, aby odvrátila své zabití (2Kr 9,30); ale Jehú kouzlu jejích zmytizovaných očí nepodlehl. Počet očí je v Bibli různý: dvě, jedno (Pís 4,9), i více: sedm (v proroctví Zacharjáše – Za 3,9 aj.), všechny (Ž 145,15). Hospodin má mnoho očí, vidí nás v naší konkrétní nouzi a zprošťuje nás běd. Proto k němu právě ohrožení lidé „pozdvihují“ oči (Ž 121). Oči jsou pohled, vhled, výhled. Boží oči jsou přítomný Bůh. Naše oči – to jsme my sami, já, ty, jaká sláva, jaká hrůza! Člověkův pohled má svůj vzor v Bohu, který sesílá slunce a déšť i na nespravedlivé. To drž, to viz, to čiň! Jinak musíš své „oko“ vyrvat (Mt 5,29), neboť jsi mimo oblast, na niž shlížejí soucitné Boží oči. Ale ty přece můžeš „uzřít Boha“. (Mt 5,8) Pryč s pyšným viděním věcí (Př 6,17 – přezíravé oči). Jen s očima víry vidíš věci i sebe „shora“ i „zdola“ (Pís 4,8 – z Chermónu i ze lvích doupat).
1. Tělesná slepota je tíživá, duchovní slepota je tragická. S Božím svitem se i my můžeme stát vidoucími (i v prorockém smyslu).
2. Usilujme, aby naše vidění bylo laskavé, vzpružující a vroucné. Jinak se proměníme v loutky, sochy, roboty, inteligentní (možná) plazy a savce.
3. Nechtějme své oči vtisknout do jiných očních důlků, nepřevracujme na svou víru násilím.
4. Jan Balabán se inspiruje jedním obrazem Květy Válové, na němž jsou dvě oči psí a dvě oči divákovy: „Očima do očí, tam pro žádné soucitné haraburdí není místo.“
5. Bože, dej mi oči, vyplej mou slepotu! Ó Jah!