PRO HOMINE 2009 / UČIT – přivádět k tomu, co má být

Číslo

Aktuální slovníček biblických pojmů

Učit neznamená v Bibli akademickou činnost nabízející schémata správného chování v abstraktně teoretickém smyslu, nýbrž přivádět k chápání vnitřního stavu věcí, jež se před námi vynořují. Stará smlouva používá výrazu j-r-h (někdy l-q-ch). J-r-h (v kauzativu) znamená ve třetí významové rovině dát pokyn, ukázat, vyučovat. Tento kořen vyjadřuje v prvním významovém aspektu činnost věštní (omen) – například věštnou střelbu nebo věštné losování. Odtud je odvozeno podstatné jméno tórá – původně nominózní signál či znamení ve svatyni, později souhrn a soubor pokynů, zákazů či nařízení, vposledu vyučování Božímu zákonu či řádu. Exodus 24,12: Hospodin Mojžíšovi: „Vystup ke mně na horu … Dám ti kamenné desky – zákon (tórá) a přikázání, abys jim vyučoval (j-r-h).“ To je uvádění a formulační konkretizace Dekalogu (Ex 20) a jiných zákonných norem. Za „učit“ má český překlad řecké monothetein, jindy didaskein, latinský převod má docere . V Ex 24 je možná ještě jedna významová rovina: j-r-h , totiž znamená i zavlažovat. To však pozaslechne jen hebrejské ucho. Druhá Královská (17,28) uvádí na scénu proroka usadivšího se v Bét-elu: „Učil je, jak by se měli bát Hospodina.“ Doslova: stal se jim učitelem (móré). Učil je, „jak se bát Hospodina“ – zde užito slova j-r-’, které znamená radikální úctu k Bohu. Bez tohoto „strachu a chvění“ (Kierkegaard) neobstojí ani sebevybroušenější dogma. Řecký překlad vyjadřuje toto učení slovesem fótizein. Tento „fotomotiv“ patří zřejmě k vyučování Boží vůli. Učitelé v biblickém smyslu v knize Daniel (Da 12,3) – v hebrejském textu jsou „prozíravci“, Buber: die Begreifenden, budou těm budoucím „zářit“ (z-h-r = skvít se) jako hvězdy. Zářivým učitelem byl Ježíš. Narozdíl od formalistů (některých rabínů, talmudistů) vyučoval (didaskein) v plnosti své moci (exúsia) – Mt 7,29.

1. Učit znamená vést. Vést k budoucímu. Tóra je náčrt ideálního stavu, ne post mortem, ale uprostřed žité reality (Bonhoeffer).

2. Učit je zaputovat k radikálnímu transcendentnu („Mojžíš na Sínaji“) a odtud sestoupit dolů k boji proti modlám, idolům, chimérám a démonům. Aby byl člověk svobodný. Učitel nese (na sobě) strasti a smrtelné horečky svého lidu (Iz 53).

3. Učit znamená odklon od formalistů znalých věcí až do konce. Je to jednání v Božím zmocnění. Pak to znamená světlo, naše autentické foto a rosu – z nebe i z očí.