(Vlastimil Třešňák, Klíč je pod rohožkou; Torst 1995, cena 169 Kč)
Tady nejde jen o třetí svět, tady jde… To je jeden z mnoha refrénů poslední knihy Vlastimila Třešňáka Klíč je pod rohožkou. Román je příběh autorova života, vyprávěný netradiční formou opakovaných vět, vět-monologů, míjejících se jako vlaky jedoucí na západ a na východ. Příběh dlouhý jako život. Spojuje ho otázka, kdo je vlastně ten Prag a napadne nás i pochyba, proč by nás to mělo zajímat. Je to jeden z mnoha životů, jedna z mnoha knih. Mám věnovat svůj čas, abych se dočetl o panu Pragovi co nejvíce?
Tento pán korunovaný trojicí jmen Prager-Berliner-Karliner se tu vystavuje na odiv, stejně jako jeho čtyři obrazy visí v newyorské galerii bez jakéhokoli zájmu. Se stejným nezájmem se zamilovaný pan Prag setká ve všech spolcích a organizacích, které navštíví s prosbou o pomoc válčícímu Afghanistánu. Jediný, kdo mu dá to poslední, po čem touží, je ruský voják před odsunem domů k Nataše. To, co dostal, je pro čtenáře jednou z několika záhad, jež odhalí jen ten, kdo dočte až do konce.
A to se vyplatí, tato pětisetstránková kniha stojí za to. Tak jako nás zajímá, kdo je pan Prag, tak pana Praga pronásleduje otázka: Kdo jsem? Odpovídá si: Já nejsem, já jen tak vypadám. Odpověď ne zcela uspokojivá, zato otevřená. Jak vypadá jeho minulost, dětství, co zůstává, co se mění. Je stejný pan Prag, nebo to, co je kolem něho, tento nešťastný svět? Ten z pohledu pana Praga nabírá trochu kónických rozměrů, vystupuje z něho jen něco, zato se zvláštní intenzitou. To se objeví před našima očima, upřenýma na dvě stránky knihy, která se nabízí, a jen tak vypadá.
Čím tato kniha je, musíme si vytvořit sami. Kdo si chce hrát, tak pojď. Kdo chce přemýšlet, má taky příležitost.