Janov a Benátky, nyní již vpravdě námořní velmoci, soupeřily o nadvládu nad Středozemním mořem. Mezi dalšími severoitalskými městskými republikami vynikal Milán a především Florencie. Zde všude vznikaly manufaktury s celoživotními námezdními dělníky. Banky prolomily monopol Židů při půjčování na úrok. Na venkově se rušilo nevolnictví.
Italští měšťané ve snaze o překonání feudální rozdrobenosti a sjednocení Itálie viděli svůj ideál v římské republice. Zájem o antiku podnítil vznik nové vzdělanosti – humanismu. Jsme v době Dantově.
Francouzský král Filip IV. Sličný vládl s pomocí generálních stavů, sněmu duchovenstva, šlechty a měšťanů. Šlo o režim feudální monarchie, kde panovník musil respektovat práva svobodných stavů. Dovedl si získat duchovenstvo své země i proti papeži. V omezení papežského vlivu jej následoval král anglický.
Proti francouzské vládě ve Flandrech povstali řemeslníci a městská chudina v Bruggách a v bitvě u Courtrai (1302) porazili rytíře v brnění: Urozená šlechta byla hanebně poražena od nejnižšího lidu na světě, od tkalců a valchářů a jiných nízkých řemesel nezvyklých válce.
Horalé kantonů Schwyz, Uri a Unterwalden se zapřisáhli ke „věčnému společenství“ (1291). Soudce a rychtáře, dosazované Habsburky, si začali volit sami. Vznikl stát svobodných sedláků.
Obchod v Baltickém a Severním moři ovládli kupci Hansy, spolku německých měst, zatímco italská města neustále mezi sebou válčila.
Středověkou kolonizací, století trvajícím mocným proudem vyspělého obyvatelstva z Francie, z Nizozemí a z Německa, se střední Evropa přimkla k vývoji západnímu a sama se do něj začala aktivně zapojovat.
Od roku 1300 se v Kutné Hoře razily pražské groše. Téhož roku se český král Václav II. podruhé oženil, a to s polskou princeznou Eliškou Rejčkou. Získáním polské a po vymření Arpádovců (1301) i uherské koruny sláva Přemyslovců vrcholila.
Obraz světa odtud na východ poznamenala mongolská expanse. Po vyvrácení Kyjeva byla ruská údělná knížata podřízena tatarské Zlaté hordě vládnoucí ve stepích od Aralského jezera až po ústí Dunaje. Západních ruských zemí se zmocnila ještě pohanská velkoknížata litevská. Samostatným byl Novgorod, městská republika obchodující s Hansou.
Krutá a vůči čínskému obyvatelstvu krajně podezřívavá mongolská nadvláda znamenala konec rozkvětu Číny a její stagnaci.
Rozvrácením řady asijských zemí a oddělením pravoslavného Ruska se zvýraznil pokrok, jehož bylo dosaženo na západě. Prvenství Evropy se stávalo skutečností.