4. dubna 1429 přijal na bratislavském hradě uherský a německý král Zikmund Lucemburský husitské poselstvo vedené Prokopem Holým. Na tomto prvním setkání na tak vysoké úrovni bylo ještě daleko k soudci chebskému (1432), jímž představitelé římské církve uznali, že spor s husity má být posuzován na základě bible. Husitský diplomat, mistr oxfordské university Petr Payne, v Bratislavě Zikmundovi řekl:
Pravdu zajisté nemožno přemoci. Nikomu se dosud nepodařilo nad ní zvítězit. … Této požehnané pravdě jsme proto rozhodnuti pevně sloužit v životě i smrti, nevážíce života, i přese všechna nebezpečenství a zcela se jí přidržet, neboť nic jiného nemáme v srdci, než skrze jeho zákon upřímně se líbiti Pánu našemu Ježíši Kristu a jíti za jeho příkazy. … Věz tedy, králi, zcela podrobený smrti a pádu, že nevedeme s tebou válku pro svůj prospěch, nýbrž, že jsme se proti tobě vzbouřili pro pravdu Kristovu…
Změň se, dej svobodu pravdě a pražský i český stát bude tvým. Rozhodni se sloužit věrně Pánu a jeho zákonu a hotovi jsme býti ti věrně poslušni. Hle, před Bohem ti nabízíme věc zcela spravedlivou a v Kristu poctivou a přejeme si sloužit ti jako pánu. Je to zcela lehké, učiníš-li to, ale odepřeš-li, bude to mít následky svrchovaně těžké. Odmítneš-li, vyplní se zajisté neomylně i na tobě, že pravda vítězí nade vším!