Poté, co čínská císařovna, bezmocná vůči velmocem, jež si zemi rozdělovaly na své sféry vlivu, dala popravit přední stoupence reforem (pokud se jim nepodařilo prchnout za hranice), začali členové tajné proticizinecké organizace, kteří se živili jako zápasníci na tržištích, ničit na jaře 1900 vše cizí, od železničních kolejí po stanice misionářů. Toto povstání boxerů v rudých turbanech se císařovna pokusila zvládnout tím, že z vůči cizincům dále podněcovala. V Pekingu byl zavražděn německý vyslanec.
Obležené mise diplomatů vysvobodilo ruské vojsko, jako předvoj mezinárodního sboru osmi velmocí. Japonci odvezli čínský státní stříbrný poklad, všeobecně se drancovaly pekingské paláce, pod velením německého maršála probíhaly trestné výpravy do okolí. Číně byla předepsána kontribuce ve výši 65 milionů liber, její vláda musila mezi vůdci vzpoury popravit i vysoké dvorské hodnostáře – preludium čínské revoluce.