Číslo
Noc bez omezení
bez příchodu dne
bez vykoupení snem
Sníme o snech
schopni život vynechat ve dnech
Proč přišel jsi
co tě k nám vedlo
snad jen kýč obrazu
tě k našim nevedl?
S abstraktnem na štíru
nahý ve své bezbrannosti
uřezané dřevo
konec, dokonáno, dosti!
Pro rozhořčení nad myšlenkou
blízek k zatracení neurvalosti
Ještě nad jednou sklenkou
schopen říct i bez básnivosti
S básní, potem, rouhavou modlitbou
vyslyš křik, a je po tvém
nikdy však obecné mínění s úlitbou
já však, ty za smrtí, vždy mocen
v bezmoci, ve strachu, nedostatku
na dně, kam nedohlédneme
Vždy vyhlížíme po všemohoucnosti statku
abychom pány byli, jimiž nikdy nejsme!
Jiří Šimsa, 10. 12. 1996