V tomto seriálu vám letos představíme malované hagady. Ručně psané a malované hagady mají bohatou historii, jedna významná epizoda se odehrávala i v našich zemích.
Na úvod je však třeba zmínit něco o svátku samotném a hagadě jako takové. Samotný název HAGADA ŠEL PESACH znamená Pesachové vyprávění. Nepodařilo se mi však vymyslet slušivou definici, snad se dá jen říci, že se jedná o modlitební knihu. Při bližším pohledu však případný zájemce zjistí, že to rozhodně není modlitební kniha, jakou je např. křesťanský breviář. Jelikož jejím autorem nebyl jeden člověk, ale mnoho generací izraelského lidu, blíží se hagada svou vnitřní vrstevnatostí spíše Starému Zákonu. Pesachové vyprávění se soustřeďuje na jediný energetický bod. Tím je samotný PESACH - česky - PŘESKOČIL (Ex 13,4nn). Totiž Hospodin přeskočil při desáté egyptské ráně obydlí lidu Izraele.
Kniha tedy zvláštním způsobem popisuje oslavu svátku vykoupení Izraelského lidu Hospodinem. Tento svátek, jenž se nazývá také macesovým svátkem – tag ha-macot) (nebo „svátek jara“g – chag ha-aviv., jelikož k události vykoupení došlo v jarním měsíci. M. Stern, Svátky v životě Židů. Praha 2002, s. 165nn.) – má určitou pevně danou strukturu a hagada je jakýmsi průvodcem po prvním dni tohoto týden trvajícího svátku nekvašených chlebů.
Pesach se slaví sedm dnů v Izraeli a v diaspoře osm dnů. Důležitý je tzv. „Velký šabat“g, který předchází pesach. Váže se právě k oběti beránka (v Egyptě uznávaného jako boha). Několik týdnů před pesachem se začínají péct macesy (nekvašený chléb). Jako upomínka na nekvašené chleby, které se při rychlém odchodu Izraele z Egypta pekly na slunci, se během pesachu nejí žádná jídla, která se připravují kvašením, nebo která varem ve vodě nabývají velikosti (rýže, hrách, pečivo, pivo). Tyto potraviny jsou chamec (kvašené). Den před začátkem svátku se celý dům od tohoto chamecu vyčistí. Celá rodina hledá v domě chamec, jehož zbytky se pak spálí. I nádobí se používá určené pouze pro tento svátek, aby nedošlo k znečištění nádobím, jež přichází do styku s i chamecem.
Hledání chamecu začíná 14. nisanu, když nastane noc. Hledá se pomocí zapálené svíčky a peříčka na smetání drobtů. Pak následuje odříkání textu, jehož slova mají zničit všechny drobky, které mohly zůstat nenalezeny.
Den před pesachem je postní den pro všechny prvorozené muže na paměť zázraku přežití židovských prvorozených. Prvorození studují ten den Talmud. Odpoledne před svátkem je zakázáno pracovat, připravuje se však vše potřebné na svátek. Tato tradice sahá až do doby Chrámu, protože tehdy se konala pesachová oběť.
Pesachová hagada se předčítá na sederový večer v předvečer pesachu. Tzv. sederový stůl je slavnostně prostřen podle tohoto řádu: uprostřed stojí velká mísa a kolem šest malých mističek. Všechny jsou plné jídel připomínajících exodus: zeroá: kus pečené kosti s trochou masa, připomínající Boží „silnou ruku a jeho vztaženou paži“g; bejca: vařené a opečené vejce jako výraz smutku nade všemi zemřelými během egyptského otroctví a nad zničeným chrámem. Před obětí pesachového beránka se opečené sní; maror: hořké byliny na paměť zlých časů v Egyptě; karpas: jednoduchá zelenina připomínající chudé jídlo v době otroctví; charoset: ovocná pěna z jablek, strouhaných ořechů a červeného vína, jež má připomínat hlínu, z níž se vyráběly cihly na stavbu pyramid; chazeret: hořké byliny jako maror, křen, ředkvičky apod.; macot: ve velké míse leží na sobě tři nekvašené chleby, které symbolizují tři skupiny v rámci Izraele – kněze (kohanim), levity (chrámové zpěváky) a ostatní příslušníky národa; talíř se slanou vodou připomínající mnoho slz prolitých v době otroctví.
Před začátkem sederu si dá předsedající muž na židli polštářek, symbolizující pocit uvolněnosti po období otroctví. Předsedající má na sobě kitl. Ten připomíná roucho velekněze konajícího službu v chrámu.
Hagada předepisuje pro seder pevný řád. V průběhu sederu vypije každý účastník celkem 4 poháry červeného vína. Červená barva připomíná krev obřízky, kterou Židé prováděli před vyjitím z Egypta, a také krev zvířat zabitých pro pesachovou oběť. Talmud (traktát Pesachím 38b) říká, že nestačí jíst na sederový večer macot bez chamecu. Macot se totiž musí stále kontrolovat, aby nezkvasily na chamec. Tyto kontrolované macot se nazývají macot šemurot.
Obrázek č. 1
Malovaná pesachová hagada, Morava, 1728. Hledání chamecu. (Z knihy: Jana Doleželová, Alexandr Putík, Jiřina šedinová, Jüdische traditionen und gebräuche. Praha 1984.)