Víc než jen češtinářkou a jazykovou poradkyní byla Marie Hofmanová, která se narodila 4. června 1907 v Nymburce. Od studentských let byla členkou studentského křesťanského hnutí v Akademické Ymce. Věnovala se zvláště dětem a mládeži. Stala se učitelkou na základní škole. V určitých letech musela dojíždět učit do vzdálených vesnic.
Obsáhlou velikonoční anketu „Jak dnes mluvit o vykoupení?“ přináší Teologie&Společnost 2/2005. Jan Štefan v ní mj. připomíná výkřik Hanse Joachima Iwanda na adresu Friedricha Nietzcheho, který zazněl v kázání na sklonku války: „Křesťané by museli vypadat vykoupeněji, říkáte vy. Ne, říkám já, museli by vypadat lidštěji.“ (Dortmund 3. 2. 1945)
Rozhovor s Alexejem Ženatým, jehož útěk z řad Sovětské armády v r. 1990 skončil až na evangelické faře, přineslo Českobratrské Horácko 1/05.
„Okružní list“, kterým královéhradecký biskup Jan Leopold Hay bezprostředně reagoval na vydání Toleračního patentu, připomíná studie Karla Skalického v Listech 6/2004.
Takto zasadil aféru českého premiéra a jeho paní do evropského kontextu Petr Pospíchal: „Podle jednoho stále oživovaného klišé by se v západních demokraciích v obdobné situaci údajně už dávno stalo to nebo to. … Je třeba říci, že to není úplná pravda.
Všichni se radují z toho, že kubánští rodiče Liuver Saborit a Mayda Arguelles, kvůli kterým se dokonce 13. prosince 2004 demonstrovalo, se přece jen v lednu t.r. shledali se svými dětmi Yancarlosem a dvouletou Ivanou. Ta demonstrace se jevila jako marné gesto, bylo nás nejvýš třicet, nedostavila se žádná celebrita.
LtN 47 přinášejí rozhovor s ruským novinářem Andrejem Babickým. Líčí zde, jak ho na moskevském letišti nepustili do Beslanu, a o čem natáčel v Čečensku. Na otázku, jak se staví k pojmu „střet civilizací“, odpovídá: „Nejsem spokojen s tím, jak se dnes používá termín „střet civilizací“ či „konflikt křesťanského a muslimského světa“.
„Zveme vás ke KŘESTU knihy,“ bylo možné v různých variacích a pádech slyšet od hlasatelky havlíčkobrodského Podzimního knižního trhu. Strážci pravověří mohou konečně klidně spát - zatímco lidé se křtí, knihy a další kulturní i nekulturní předměty se pouze křestí. Sociologický rozbor výsledků brněnského „nádražního referenda“ přinesl Respekt 43.
Bez velké pozornosti (m.j. i českých evangelíků) proběhly oslavy 60. výročí Slovenského národního povstání. S jakou rozporuplností je přijímáno na Slovensku, si všímá Martin Muránsky: „SNP bolo prejavom vôle po slobode a túžby po inej – trvalo bezpečnej – Európe.
Na Václava Bendu (1946–1999) vzpomíná v Respektu č. 23 Petr Uhl. Připomíná, že k Chartě 77 se „přihlásil v lednu 1977, již po výsleších a domovních prohlídkách … během hysterické kampaně proti Chartě.“ Oceňuje vliv, kterým působil v katolickém prostředí, kde přesvědčoval „o mravnosti a nutnosti odporu proti režimu“.