Rozhovor s čínským disidentem Harrym Wu přináší Respekt č. 9. Připomíná „výrobu nových lidí“ v táborech lao-kaj, v nichž se momentálně nacházá nejméně 5 milionů lidí. Současné hospodářsko politické směřování Číny komentuje: „...vytváří výhradně zkostnatělé nacionální kapitalisty, kteří nemají na demokracii jakýkoli zájem. Chtějí být ve straně, jejich bohatství pochází přímo od moci.
Pod titulkem „Pro Hitlera kázat nebudeme“ přináší Respekt 6 recenzi knihy Sudetoněmečtí katolíci jako oběti nacismu. Církevní historik R. Grulich tu předkládá příběhy několika desítek nacisty pronásledovaných duchovních. Důvodem výslechů a zatýkání byly mše sloužené česky, pomoc polským zajatcům, poslech zahraničního rozhlasu, výzvy k humánnímu zacházení s Židy.
O tom, že to podstatné zůstává „nevyslovené a nevyslovitelné“, i jak literární dílo parazituje na autorovi, hovořil Radim kropáč při příležitosti vydání knihy Lyonský omnibus s Petrem Pazderou Paynem (Právo 8. 12. 2003)
Potrét Jana Blahoslava Čapka přinesly LtN 45, které též přetiskly jeho stať „Psychologismus a humanismus Karla Čapka“.
V LtN 44 se Erazim Kohák u příležitosti 28. října již (a přece ne) jen ohlíží za Československem. Představovalo podle něj „rizikový, přechodný útvar“, a doplatilo na to, že ho jeho zakladatelé příliš opřeli o přesvědčení, „že vratkou loďku republiky pohání k cíli proud dějin,“ směřující od theokracie k demokracii.
O rozporuplných reakcích jihoamerických literárních veličin na uvěznění kubánských disidentů informují LtN 34, „Dilemata iberoamerických pensadores“.
V souvislosti s válkou, která svrhla Saddáma Husajna, se vrací otázka vztahu náboženského přesvědčení a politického rozhodování. Biblické poselství – uchopené a promýšlené ve vždy novém tázání a zápase – se samozřejmě může a má stávat výzvou i na rovině konkrétního politického rozhodnutí. Ovšem jak? Evangelickému (resp. klasickému protestantskému pojetí) odpovídá spíše model „vícestupňový“.
Nekrolog Augustina Navrátila, katolického občanského aktivisty, napsal do LtN 22 Petr Pospíchal. Navrátilovu petici z r. 1988 „Podněty katolíků k řešení situace věřících občanů“ podepsalo přes 600 000 lidí.
„Ježíš nás učí, že když člověk vnějšně tratí, vnitřně získává. Že je důležité, co máme v srdci, a toto umět ve druhém probouzet. Že slovo, za které ručíme, je silné. Že nejsou hranice mezi lidmi – každý má svoji důstojnost… Ale přece jen hlavním poselstvím je jeho svoboda. Vůči vlastní pověsti, osobním preferencím, díkům, uznání.
ET-KJ č. 10-12/03 přinesly obsáhlý text J. Štěpána o článcích, kterými novozákonník J. B. Souček reagoval na odsun Němců (Součkův dopis do Ženevy odešel před 55 lety). Zřetelně z něj vyplývá, že jedním ze důvodů Součkova kritického postoje k odsunu byla aktualizace důrazů T. G.