T.

Před našima očima se odehrává civilizační propadání.

Inspirováni A. Březinou, probírali jsme se zahraničními výsledky 1. kola prezidentské volby. Např. u Svatého stolce nezískal MZ ani hlas, zatímco v Mongolsku získali Drahoš i Zeman stejně – pět hlasů. Miloš Zeman nezískal většinu ani v Číně, kde skončil až na čtvrtém místě za Drahošem, Fišerem a Hilšerem.

Rozvoj regionální kultury a paměti staví L. Vaculík jako podstatnou protiváhu všem viditelným nešvarům našeho svobodného života: „Obce se zvelebují, každé trochu ctižádostivé místo něco pořádá a předvádí. A každá obec, která má kousek dějin, vydává o tom knížku. Tento obraz poměrů je prostě jiný, než jaký nám podávají noviny a televize.

Při prezentaci knihy Mileny Šimsové V šat bílý odění 25. října zaplnili sál pražské Ymky hlavně pamětníci. Zazpíval S. Karásek, z knihy předčítal Jan Vlasák. Promluvili Jan Šimsa, Jiřina Šiklová a autorka. Na závěr jejího krátkého proslovu zaznělo s velkou výrazností slovo nenásilí. Kniha pojednává o odboji, a přitom je plná touhy po nenásilí!

Jako autora, který má „pod kůží všechny ty biblické příběhy a obrazy“, představuje čtenářům dílo Petra P. Payna Tomáš Weiss v Knihovně LN 27. 8.: „Skrze sestavování slov do vět, skrze zákony řeči se možná lze probourat k nějakému smyslu, k nějakému uchopení vlastní existence. Důvěra, že to slovo dokáže, je u Payna až umanutá.

Víc než jen češtinářkou a jazykovou poradkyní byla Marie Hofmanová, která se narodila 4. června 1907 v Nymburce. Od studentských let byla členkou studentského křesťanského hnutí v Akademické Ymce. Věnovala se zvláště dětem a mládeži. Stala se učitelkou na základní škole. V určitých letech musela dojíždět učit do vzdálených vesnic.

Obsáhlou velikonoční anketu „Jak dnes mluvit o vykoupení?“ přináší Teologie&Společnost 2/2005. Jan Štefan v ní mj. připomíná výkřik Hanse Joachima Iwanda na adresu Friedricha Nietzcheho, který zazněl v kázání na sklonku války: „Křesťané by museli vypadat vykoupeněji, říkáte vy. Ne, říkám já, museli by vypadat lidštěji.“ (Dortmund 3. 2. 1945)

Rozhovor s Alexejem Ženatým, jehož útěk z řad Sovětské armády v r. 1990 skončil až na evangelické faře, přineslo Českobratrské Horácko 1/05.

„Okružní list“, kterým královéhradecký biskup Jan Leopold Hay bezprostředně reagoval na vydání Toleračního patentu, připomíná studie Karla Skalického v Listech 6/2004.

Takto zasadil aféru českého premiéra a jeho paní do evropského kontextu Petr Pospíchal: „Podle jednoho stále oživovaného klišé by se v západních demokraciích v obdobné situaci údajně už dávno stalo to nebo to. … Je třeba říci, že to není úplná pravda.