T.

8. 1. pojednal Miloš Rejchrt o desateru v Lidových novinách a 25. 1. byl zvolen členem Rady pro ČT. Přejeme mu, ať nedopadne jak oškubaný Samson.

Prohlášení kolektivu RFK k Národnímu pochodu pro život a rodinu

„Z naší strany se tedy zájem na vládci i způsob jeho vyhledávání dá pojmenovat, ale ze strany případných kandidátů? Nedovedu si představit, že by se na český trůn zrovna třásli, anebo dokonce jako kdysi o něj vedli války.“ píše na závěr své úvahy Do nového milénia s králem Ivan Klíma (LtN 1–2/2000). Jako způsob volby navrhuje mj.

Uložení ostatků majora Zemana, exhumovaných ředitelem ČT, do propadliště dějin, se konalo 17. 11. v 17,17 v Hronově.

Ač se nám svět víry stále více „privatizuje“, totiž zesoukromňuje, přece víra roste jako odpověď na oslovení a pozvání uprostřed společenství – uprostřed církve. Prostředí konkrétního společenství, jeho konání liturgické i civilní, to je svět, který se na růstu a podobě víry zcela jistě podílí – a podílet musí, máli ta víra nést přídomek křesťanská.

„Stříbrovlasý sedmdesátník nekoketuje se záhrobím (postmortálnem), žije částečnou věčnost už zde, a je připraven vjet do Království Ježíše z Nazaretu na oslíku své na milost se spouštějící teologie,“ uzavírá svou bilanci K sedmdesátinám Jana ŠIMSY (čili Jak ulovit štiku) Milan Balabán (Kř. Revue 7/99).

Rozhovor o důvodech odchodu z rozhlasu, účelu veřejnoprávního zařízení a dalším směřování Českého rozhlasu vedl s Milošem Rejchrtem v příloze LN 16. 9. Bohuslav Blažek.

Zdá se mi, že v dnešních křesťanských společenstvích je touha po jednoduchých ‚návodech k použití‘ velmi silná. … Nedávná anketa ukázala, že většina křesťanů odpovídá na otázku Co vám dává víra? ‚jistotu‘ či ‚jistoty‘. Abraham, otec všech věřících, se obrací v hrobě, napsal mj. Jiří Hanuš v komentáři Může být křesťanství nebezpečné pro dnešní svět? (Proglas 5–6/99)

„…pravoslaví není pro běžného Rusa důležité především jako služba Hospodinovi, ale jako symbol národního svérázu a odlišnosti, proto se za omezení cizích náboženských vlivů na ruském území paradoxně zasazují i kovaní ateisté,“ napsal Jefim Fištejn v článku Ukáže Rusko, zač je toho loket?, otištěném v Proglasu 3/99. 

Pětidílný seriál o antisemitismu a antijudaismu proběhl od 19. do 23. 4. na rozhlasové stanici Vltava. V nepříliš příznivém světle se tu ukázaly některé učebnice (Dějiny zemí koruny české) i způsob, jak se židovská tématika traktuje na některých theologických fakultách.