Ač se nám svět víry stále více „privatizuje“, totiž zesoukromňuje, přece víra roste jako odpověď na oslovení a pozvání uprostřed společenství – uprostřed církve. Prostředí konkrétního společenství, jeho konání liturgické i civilní, to je svět, který se na růstu a podobě víry zcela jistě podílí – a podílet musí, máli ta víra nést přídomek křesťanská.
„Stříbrovlasý sedmdesátník nekoketuje se záhrobím (postmortálnem), žije částečnou věčnost už zde, a je připraven vjet do Království Ježíše z Nazaretu na oslíku své na milost se spouštějící teologie,“ uzavírá svou bilanci K sedmdesátinám Jana ŠIMSY (čili Jak ulovit štiku) Milan Balabán (Kř. Revue 7/99).
Rozhovor o důvodech odchodu z rozhlasu, účelu veřejnoprávního zařízení a dalším směřování Českého rozhlasu vedl s Milošem Rejchrtem v příloze LN 16. 9. Bohuslav Blažek.
Zdá se mi, že v dnešních křesťanských společenstvích je touha po jednoduchých ‚návodech k použití‘ velmi silná. … Nedávná anketa ukázala, že většina křesťanů odpovídá na otázku Co vám dává víra? ‚jistotu‘ či ‚jistoty‘. Abraham, otec všech věřících, se obrací v hrobě, napsal mj. Jiří Hanuš v komentáři Může být křesťanství nebezpečné pro dnešní svět? (Proglas 5–6/99)
„…pravoslaví není pro běžného Rusa důležité především jako služba Hospodinovi, ale jako symbol národního svérázu a odlišnosti, proto se za omezení cizích náboženských vlivů na ruském území paradoxně zasazují i kovaní ateisté,“ napsal Jefim Fištejn v článku Ukáže Rusko, zač je toho loket?, otištěném v Proglasu 3/99.
Pětidílný seriál o antisemitismu a antijudaismu proběhl od 19. do 23. 4. na rozhlasové stanici Vltava. V nepříliš příznivém světle se tu ukázaly některé učebnice (Dějiny zemí koruny české) i způsob, jak se židovská tématika traktuje na některých theologických fakultách.
Zamést si před vlastním prahem
navrhl redaktor náboženského vysílání ČR Miloš Rejchrt ve svém komentáři 20. 2. 1999. Otevřený dopis předsedovi vlády ohledně neřešeného vztahu státu a církví navrhuje doplnit otevřeným dopisem do vlastních řad. Zde je jeho znění:
Přehlednou zprávu o výši a využití finančních prostředků na pomoc postiženým záplavami během let 1997 a 1998 z pera předsedy komise V. Kopeckého obdržely v únoru farní kanceláře. Komise spravovala prostředky ve výši 21.921.821 Kč a zatím rozdělila 19.358.227 Kč.
Rozhovory s Konzalem, Karáskem a Procházkovou ukazují, že angažmá pro věc, o kterou svět vlastně ani nestál, může přinést i docela nečekaný, nepostmoderní typ příběhu, napsal na závěr recenze tří životopisných interview v LN 7. 1. A. Petruželka.
„Ti, co zakládali československý stát, nebyli volové,“ oponuje Jiří Suchý v úvodníku Mostů 42/98. Uvažuje v něm nad souvislostmi a důsledky klišé „svrhnout rakousko-uherské jařmo“.