– rébus, do něhož spisovatel Jaroslav Havlíček zašifroval pět jmen: Helena, Lída, Marie, Dora, Ema. Pět dcer vdovce, maloměstského lékaře Hanzelína. Lékaře chudých, kterého mezi sebe městská smetánka nepřijala. Dcery nesou tento úděl odevzdaně, až na Doru. A právě o ni vypravěč příběhu – hejtmanský syn – tehdy nejvíce stál, byť sám o několik let mladší.
Kniha Erazima Koháka „Post scriptum: Psové“ je věnována „ekosebrance a všem přátelům, známým i neznámým, na oslavu vánočních svátků 1993 a na uvítání nového roku 1994“. Vydala ji nadace ekologické výchovy EVA, a přestože autor nenabízí úvod do ekologie ani nás neseznamuje s nejnovějšími ekologickými směry, kniha se ekologické odpovědnosti za tento svět úzce dotýká.
Jarmila Vacková v LtN č. 47/1993 (s. 11) odhaluje skrytou tendenci dnešního umění – ikonoklasmus, sebedestrukci výtvarného umění, zejména malby. Podobně destruktivní působení nalézá ve filosofické tradici, jak ji reprezentuje Jacques Derrida.
(nakladatelství Rovina, 1992; druhé vydání nakladatelství Libri, 1993).
Citátem převzatým z prastaré židovské tradice nazvala Ilona Borská svůj román o zakladateli dětského léčebného ústavu v Luži-Košumberku Františku Hamzovi (1868–1930), později profesorovi sociálního lékařství na brněnské Masarykově univerzitě. František Hamza zachránil stovky dětí postižených nemocemi dýchacích cest a tuberkulózou.
Z prvého souborného vydání básní Jana Škroba „Pod dlažbou“ jasně prorockým hlasem zaznívají dvě jeremiády. „Moskva“ křičí s Okudžavou, Jeseninem, Dostojevským i Hlinomazem o opuštěnosti lidmi i bohem, s refrénem „eli eli lema na kousku alobalu“. „Darknet“ prorocky rokuje o spravedlnosti.
Evropan, vzdělanec, kreativní buřič
Po planetárních katastrofách a někdy též uvnitř nich vznikají nové projekty. T. G. Masaryk v průběhu prvé světové války napsal pro legionáře Novou Evropu, která je podle některých politologů inspirující dodnes. Karel Popper utekl před nacismem do novozélandského exilu a vytvořil projekt Otevřené společnosti.
Text: Skutky 11,1–3.15–18 Čtení: Skutky 10,24–36
Sk 11,1–3.15–18
O tom, že i pohané přijali slovo Boží, dověděli se apoštolové a bratří v Judsku. Když přišel Petr do Jeruzaléma, začali mu bratří židovského původu vyčítat: „Navštívil jsi neobřezané lidi a jedl s nimi!“
Ježíš v „kázání na hoře“ bere sice vážně jen některá civilní práva římského státu, ale v zásadě nenabádá k anarchii. Učil, že některá civilní i náboženská nařízení nemáme dodržovat, pokud neslouží k pěstování solidarity v mezilidských vztazích.