Pavel Keřkovský

Člověk, dobro a zlo

O smyslu života v zrcadle dějin (kapitoly z dějin morální filosofie).

Kniha profesora Erazima Koháka, která obsahuje přednášky letního semestru 1993 přednesené v Praze na Karlově univerzitě. Morální filosofie má na americké půdě svou dlouhou tradici a touto publikací opět zapouští své kořeny i u nás.

Koncert Idy Kelarové

Rytmus jí tepe v krvi snad od narození. V delších hudebních celcích kloubí písně cikánské a slovácké s argentinskými a někdy i švédskými. Dovolují jí to nejen společné znaky vybraných lidových písní, ale i partneři jejího tria. V kompozici ukolébavek se „Dobrú noc, má milá“ prolíná s dvěma jinými, ale divák ukolébán není.

Občanská škola

Základní školy na počátku června obdržely prostřednictvím školských úřadů „Návrh učebních osnov Občanské školy“, připravené kolektivem autorů při ministerstvu školství. Osnovy „Občanské školy“ (6.–9. ročník) navazují na „Návrh učebních osnov obecné školy“ (1.–5. ročník). Duchovními otci této nové soustavy základního školství jsou prof. Petr Piťha a prof. Zdeněk Helus.

Dvě knihy o zednářích

Matice cyrilometodějská vydala v Olomouci 1992 knihu Kněžím, přemilým synům Panny Marie (524 stran). Je určena členům Kněžského mariánského hnutí. Počet českých příznivců tohoto hnutí zatím publikován nebyl, celosvětově se od roku 1973 rozrostl přibližně na 300 biskupů a 60.000 kněží. Není to tedy zanedbatelný hlas v římsko- katolické církvi.

Schindlerův seznam

Pozoruhodný – a především křesťany inspirující – pohled na populární film Schindlerův seznam přináší recenze Andreje Stankoviče v Respektu č. 15. Upozorňuje, jak v spielbergovském uchopení tématu holocaustu dochází k posunům (vynuceným popularizujícím holywoodským zpracováním), díky kterým zůstane utajena skutečně šokující tvář utrpení židů.

Komunikace

opět komunikují. V letech 1984–1989 vycházely jako samizdat. Přetransformování na Souvislosti dle autor–a(ů) Editorialu nepřineslo hlubší záběr. Po prvním pokusu o přistřižení křídel a vyhoštění několika členů redakčního kruhu z dále existujících (dnes již z nakladatelství Zvon také vyhoštěných) Souvislostí začali postižení protagonisté opět „komunikovat“.

Helimadoe

– rébus, do něhož spisovatel Jaroslav Havlíček zašifroval pět jmen: Helena, Lída, Marie, Dora, Ema. Pět dcer vdovce, maloměstského lékaře Hanzelína. Lékaře chudých, kterého mezi sebe městská smetánka nepřijala. Dcery nesou tento úděl odevzdaně, až na Doru. A právě o ni vypravěč příběhu – hejtmanský syn – tehdy nejvíce stál, byť sám o několik let mladší.