Pozoruhodný – a především křesťany inspirující – pohled na populární film Schindlerův seznam přináší recenze Andreje Stankoviče v Respektu č. 15. Upozorňuje, jak v spielbergovském uchopení tématu holocaustu dochází k posunům (vynuceným popularizujícím holywoodským zpracováním), díky kterým zůstane utajena skutečně šokující tvář utrpení židů.
opět komunikují. V letech 1984–1989 vycházely jako samizdat. Přetransformování na Souvislosti dle autor–a(ů) Editorialu nepřineslo hlubší záběr. Po prvním pokusu o přistřižení křídel a vyhoštění několika členů redakčního kruhu z dále existujících (dnes již z nakladatelství Zvon také vyhoštěných) Souvislostí začali postižení protagonisté opět „komunikovat“.
Dílčí informace o křesťanství v religionistickém pohledu. Otakar A. Funda, Univerzita Karlova, Praha, 1992
– rébus, do něhož spisovatel Jaroslav Havlíček zašifroval pět jmen: Helena, Lída, Marie, Dora, Ema. Pět dcer vdovce, maloměstského lékaře Hanzelína. Lékaře chudých, kterého mezi sebe městská smetánka nepřijala. Dcery nesou tento úděl odevzdaně, až na Doru. A právě o ni vypravěč příběhu – hejtmanský syn – tehdy nejvíce stál, byť sám o několik let mladší.
Kniha Erazima Koháka „Post scriptum: Psové“ je věnována „ekosebrance a všem přátelům, známým i neznámým, na oslavu vánočních svátků 1993 a na uvítání nového roku 1994“. Vydala ji nadace ekologické výchovy EVA, a přestože autor nenabízí úvod do ekologie ani nás neseznamuje s nejnovějšími ekologickými směry, kniha se ekologické odpovědnosti za tento svět úzce dotýká.
Jarmila Vacková v LtN č. 47/1993 (s. 11) odhaluje skrytou tendenci dnešního umění – ikonoklasmus, sebedestrukci výtvarného umění, zejména malby. Podobně destruktivní působení nalézá ve filosofické tradici, jak ji reprezentuje Jacques Derrida.
(nakladatelství Rovina, 1992; druhé vydání nakladatelství Libri, 1993).
Citátem převzatým z prastaré židovské tradice nazvala Ilona Borská svůj román o zakladateli dětského léčebného ústavu v Luži-Košumberku Františku Hamzovi (1868–1930), později profesorovi sociálního lékařství na brněnské Masarykově univerzitě. František Hamza zachránil stovky dětí postižených nemocemi dýchacích cest a tuberkulózou.
Z prvého souborného vydání básní Jana Škroba „Pod dlažbou“ jasně prorockým hlasem zaznívají dvě jeremiády. „Moskva“ křičí s Okudžavou, Jeseninem, Dostojevským i Hlinomazem o opuštěnosti lidmi i bohem, s refrénem „eli eli lema na kousku alobalu“. „Darknet“ prorocky rokuje o spravedlnosti.
Evropan, vzdělanec, kreativní buřič