Pavel Keřkovský

(Teologie Lukášova Evangelia a Skutků)

Starozákonní texty nehovoří o mystice či mysticích, nýbrž o bohabojných, o zakoušejících bázeň Hospodinovu. Cílem není jednota s Bohem, sjednocení v hlubinách duše ani na výšinách duchovně dobrodružného výstupu k Bohu, nýbrž otevřenost vůči časovému rytmu slova – oné neuchopitelné úcty promlouvající k srdci člověka. Člověk najednou rozpoznává osobní i společenský rozměr viny.

Je skutečně současné paradigma náboženské? Není z hlediska mezináboženského dialogu paradoxně rozhodující spíše paradigma etické, popř. paradigma sekulární etiky? Dalaj Lama XIV., panovník a myslitel tibetský, žijící v exilu od roku 1956, držitel Nobelovy ceny míru (1989), pozoruhodným způsobem ocenil sekulární etiku jako perspektivní oblast mezináboženské domluvy.

Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení. Evangelium podle Lukáše 2,14

se zrodila v Českobratrské církvi evangelické v období prvních náznaků nového kulturního kvasu (vznik revue Světová literatura), za stálého politického tlaku a restauračních snah o ateizaci společnosti.

Dva luterští theologové obzvláště ovlivnili myslitele 20. století. Dva antipody, hleděno očima religionistů. Dietrich Bonhoeffer, průkopník nenáboženské interpretace evangelia, jehož hlas jakoby dozníval v příboji rozlévající se religionistické vlny, na jejímž hřebeni stále trůní Rudolf Otto, autor studie o svatu.

Přijmeme-li zjednodušující optiku vidění Emanuela Mandlera (LN 29. 12. 1998) (a také Michala Šimka – LN 19. 12. 98), pak karikujeme minulost i přítomnost a život křesťanů v totalitě měříme dvojím metrem: katolíci nástrahám režimu odolali, evangelíci díky J. L. Hromádkovi jen přisluhovali.

se jmenuje třetí svazek „Spisů“ Boženy Komárkové. S autorčiným životním během nás seznámí úvodní slovo Jana Šimsy (s. 7–12) a rozhovor vedený týmž autorem v roce 1984 „Věc osobního svědomí“ (s. 104–123).

Sborník k pětašedesátinám Petra Pokorného (Mlýn 1998) a Studies in honour of Petr Pokorný on his sixty-fifth birthday (Mlýn 1998).