„Vlezla jsem tedy klidně do domovních dveří, přivřela jsem je za sebou a – hromské dílo, přede mnou otevřené dveře do sklepa, v nich nějaká ženská postava, aby ji čerti vzali, zrovna tu musí strašit, když nám všem tak moc záleželo na tom, aby mne nikdo neviděl vcházet. Ale postava jde rovnou ke mně, v mladé tváři svítí do šera bílé zuby v úsměvu a kývá na mne s prstem v ústech – Eva Málková, která mne šla zachytit raději hned dole, a proto číhala na schodech do sklepa. Tiše jsme vylezly do patra, pootevřené dveře za mnou Eva tiše zavřela a byla jsem onoho 13. července 1943 u Málků, to jest doma.“
Tak končí vyprávění Hedy Kaufmannové otištěné v Evangelickém kalendáři. (s. 100) Tato odbojářka nenastoupila 5. září 1942 do transportu, ale skrývala se u sedmi lidí a dvaadvacet ji podporovalo penězi, jídlem, potravinovými lístky, četbou a zprávami. Paní Hana Málková s dcerou Evou ukrývala ji i její švagrovou Irmu Kaufmannovou až do konce války. Vzpomínky na odboj i na skrývání popsala Heda Kaufmannová v knížce, která letos vyšla péčí Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR pod titulem Léta 1938–1945. Válečné vzpomínky.
Paní Hana Málková i její dcera Eva (nyní Lutovská) byly zařazeny mezi „Spravedlivé mezi národy“ a jejich jména, spolu panem Ladislavem Mráčkem budou uvedena na zdi v Yad Vashem v Jeruzalémě. Příslušný certifikát a medaili převzala paní Lutovská z rukou velvyslankyně Izraele, paní Erelly Hadar, dne 14. října t. r.