„I já, jakkoli mi vždy byl umanutý pacifismus či antiamerikanismus protivný, mám o této válce hluboké pochybnosti. Jsem zvědav, zda obstojí podle základní blairovské poučky, jež říká, že nejlepším řešením je vždy to, které přináší výsledky, anebo zda zvolený postup již tak vážný problém ještě prohloubí. Mám strach, zda jsme bin Ládinovi nenahráli na smeč a nezvolili přesně ten scénář, o kterém posledních pět let snil… Zda jsme s konečnou platností nepotvrdili jeho tvrzení, že jde o střet civilizací.“ Jonathan Freedland, Guardian 10. 10. 2001 (podle LtN 42)
„Paradox slávy Střetu civilizací po mém soudu spočívá nikoli v jeho objevnosti či analytické úrovni, nýbrž v Huntingtonově schopnosti formulovat zjednodušenou, a tudíž obecně srozumitelnou tezi, kterou je napříště možné ještě více zjednodušovat. … Nebezpečí (spočívá) v tom, že takto povrchnímu vidění světa začnou lidé skutečně věřit a v jeho intencích i konat,“ poznamenal o současném politologickém hitu Martin Nodl (LtN 44)
„Ve Starých pověstech českých jsem poprvé četl o Židech. A ještě několik let jsem potřeboval, abych úplně docenil, že autor zařadil mezi základní legendy naší vlasti pověsti židovské. Dnes je to něco jiného. … Nedlouho po vydání Starých pověstí se však začalo schylovat k hilsneriádě. Stěží tedy lze podezírat autora z konjunkturalismu.“ (Václav Burian, Zač také děkuji Jiráskovi, LtN 41)
„V době, kdy se herecké hvězdy předhánějí v úsilí zahrát si roli Che Guevary, je namístě připomenout, že v euroamerickém kulturním okruhu působilo mnoho lidových hrdinů i mnoho liberálů a demokratů, ale málokterý lidový hrdina tak liberální a dbalý práv svých spoluobčanů jako Karel Havlíček“ – uzavřel Zdeněk Zacpal své „Trojí výročí průkopníka českého liberálního myšlení“. (Respekt 44)
„Bratr Dus (Jan) jedná z pozic evangelia, je ochoten nést i osobní křivdy, a to tam, kde trpělivým nesením kříže se připravuje budoucnost…“ pravil mimo jiné na členské schůzi SČEDu 27. 1. 1965 Jan Šimsa. Obsáhlý úryvek z jeho referátu se dostal do „Zprávy o vývoji náboženské otázky“, kterou r. 1966 z podnětu ÚV KSČ zpracoval KNV Brno, odkud ji ve svém článku „Boží oko státu nad církvemi“ cituje historik Jiří Hanuš (Teologický sborník 2/2001).
„Kdo dneska ještě ví, že právě Alice Masaryková iniciovala v r. 1921 projekt Sociální průzkum Prahy, že byla iniciátorkou a předsedkyní první Mezinárodní konference sociální práce v Paříži již v r. 1928 a šest let … řídila chod této obrovské mezinárodní organizace ze svého dvoupokojového bytu v Lánech,“ napsala ve své recenzi knihy Gordona Skillinga Matka a dcera, Charlotta a Alice Masarykovy Jiřina Šiklová.
„První zvonění“ proběhlo 13. října v Horní Čermné. Účastníci slavnosti přitom uslyšeli bimbat nově doplněné zvony ve věži evangelického kostela.