Příloha LN Česká pozice přinesla 26. 9. rozhovor s americkým psychologem Philipem Zimbardem, jehož stanfordský vězeňský experiment, během nějž část dobrovolníků představovala vězně a část dozorce, odhalil, jaké nelidskosti jsou lidé schopni, pokud se podvolí dané situaci.
Může mít situace takovou moc, že donutí člověka udělat cokoli? Je schopný čehokoli?
Většinu lidí lze v závislosti na situaci opravdu donutit k dobrým i nejukrutnějším věcem. Jen menšina, něco mezi deseti a třiceti procenty, má sílu odolat jejím mocným silám.
V čem se tato menšina liší?
Nejsou to jiné osobnosti. V tom rozdíl není. Mají jinou sociální zdatnost. Uvědomují si vliv taktiky. Pochybují o sobě. Vědí, jak se dostat ze situací, do nichž zabředli, a jsou také schopni získávat spojence.
… Má (člověk) svobodnou vůli?
To je zcela zásadní otázka. Co mají lidské bytosti dělat, aby si vytvořily a udržely prostor, v němž mohou být svobodné? … Před mnoha lety napsal E. Fromm knihu Strach ze svobody, v níž tvrdí, že lehkost, s níž získávají moc totalitární vlády, lze vysvětlit tím, že mnozí lidé nechtějí být zodpovědni za své chování…
Pokud jste svobodný, nejste nikdy v bezpečí, nemáte jistotu. Všechno je neustále v pohybu.
Hrdina je člověk, který je ochotný čelit silám, jež se pokoušejí narušovat lidskou svobodu, a jenž je připraven trpět. Vždy riskuje, že zemře, že bude muset něco obětovat nebo že lidé řeknou, že je fanatik.
„Aneb, co uděláte, pánové Macháčku a spol, když v práci zjistíte, že táta (Andrej B.) to chtěl zakázat a byl na tebe zlej?!“ povzdechl si při čtení výše zmíněného rozhovoru Ezediáš Pumlan.