Rozhovor se starozákonníkem Janem Hellerem přinášejí LtN 38. Velká část je věnována interpretaci biblické zprávy o stvoření v souvislostech ekologické krize. Tváří v tvář náporům fundamentalistů ekologických i křesťanských povzbudí zřetelně formulovaná připomínka, že „první kapitola Genese je velkým poselstvím o duchovní svobodě, nikoli popisem toho, jak svět vznikl.“ V situaci, kdy „příroda není naším nepřítelem“ (jako byla do značné míry pro biblického člověka), lze díky biblickým podnětům pochopit, že „problém nespočívá v přírodě, ale v tom, jak ji člověk vidí. Musí být osvobozen nikoli od přírody, ale od svého pohledu na ni. Tak my nejsme, třeba dnes při ekologické krizi, v zajetí přírody, nýbrž v zajetí svých špatných představ o tom, co máme dělat.“
Nepoměru v poskytování pomoci katastrofami postiženým zemím si všímají autoři periodik jinak ideově rozdílných. „Zaplavené sklepy Národního divadla mobilizují větší pomoc, než zničené vesnice kdesi v mexickém vnitrozemí … Je smutné, že v dnešním světě musí být člověk bílý a bohatý, aby vyvolal soucit a dostal pomoc“ (Andé Vltchek v Respektu 37, Sever proti Jihu). „Tamní katastrofy jsou tak rozsáhlé, plíživé a komplikované, že už nevyvolávají spontánní solidaritu ani stud.“ (Petr Lebeda, Pomoc k nám a od nás, LtN 35).
„Nemyslím si, že by mým cílem ve věznici mělo být někoho obracet na víru, já jsem tak schopný převrátit člověka z boku na bok. Myslím, na to jsem dost šáhlej Komenským, že je důležitější, aby lidi dokázali zodpovědně myslet,“ popisuje svoji práci mezi odsouzenými ve valdických „Kartouzích“ husitský farář Aleš Jaluška. Rozhovor najdete v Novém prostoru č. 109.
„K evangelické zbožnosti také patří, že se raději zlehčíme, než abychom plýtvali velkými slovy a riskovali jejich vyprázdnění,“ poznamenává v debatě o evangelickém životním stylu J. Zahradníček v Bratrstvu č. 6.
„Jsme svědky náhlého zvratu celospolečenské atmosféry od bezbřehého a relativizujícího postmodernismu globální éry v diverzifikaci národních zájmů, v určitý typ etatistického izolacionismu, kulturní sebevymezování a náboženskou identifikaci.“ Touto nakupeninou slov odpovídá psychiatrický přednosta Cyril Höschl na otázku „Svět – rok po 11. září“. Příspěvek, obsahující (včetně spojek a předložek) 10 % odborných výrazů a cizích slov, otiskl časopis pro evangelickou mládež Bratrstvo (č. 7), a to v rubrice Stručně a jasně.
Při svém mimořádném zářijovém zasedání 30. synod ČCE odhlasoval, jaký je náš vztah k Tchajwanu.