Ve světě, kde se dennodenně utápíme v nestrukturované záplavě informací a obrazů, potřebujeme zajisté ukazatele, vzory, řešeta, která z masy nepodstatného vycedí to podstatné. Je však otázka, hodí-li se k tomu ideologizovaná kolektivní identita typu češství, němectví apod. To už spíš Patočkova „solidarita otřesených“. Znamenala by ovšem vzdát se především a bez váhání všeho popírání, zapírání, všech výmluv a sebeklamů. Návrat z říše neosobna bude možný v širším měřítku jedině skrze reálné a bolestné procesy učení, v nichž lidé nahlédnou následky své činnosti, případně nečinnosti. Lze říci, že je to světská náhražka starých církevních hrozeb pekelnými tresty i dalších sankcí slabého lidského svědomí. Bez takovéto názorné výuky se i ta nejvybroušenější rétorika stává nezávaznou frází. (Bedřich Loewenstein, Literární noviny č. 19, s. 4)
V Brně-Žabovřeskách byl posvěcen základní kámen prvního bezbariérového kostela v ČR. Součástí kostela, zasvěceného Panně Marii, bude salesiánská oratoř Dona Bosca.
Na 15. července se chystá premiéra české podoby slavného rockového muzikálu Jesus Christ Superstar. „Při přípravě obsazení došlo k něčemu, co jsem zatím nikdy nepoznal. Interpreti se doporučovali navzájem a dokonce doporučovali své alternace, a to špičky – to je trochu zázrak v této oblasti… Začali k tomu přistupovat jako ke své generační výpovědi – i ve smyslu muziky, i ve smyslu filozofického výkladu toho díla,“ řekl Nedělním LN režisér muzikálu Petr Novotný.
Drtivé kritice podrobil recenzent týdeníku Nové knihy pátý svazek ediční řady Albatrosu Dějiny v obrazech České země v době husitské od Petra Klučiny. „Autorův obraz… je povrchní v tom, že omezuje husitství pouze na permanentní válku. Podstata husitství však spočívá někde úplně jinde. V duchovních změnách soudobého života, v návratu k 'prvotní církvi', v radikálním nastolení české otázky, v neustálém hledání rovnováhy mezi ideálními křesťanskými představami a realitou středověkého života. Husitství přineslo do zvolna tepajícího středověkého života řadu impulzivních prvků, které se v celoevropském měřítku prosadily až o mnoho desítek let později… Petr Klučina však o podstatě husitství vůbec neuvažuje. Sbírá fakta a pavézy, bojuje a bojuje. Svůj boj však prohrál. Husitství ho totiž porazilo na hlavu.“