Cenu Františka Kriegla za r. 2015 převzal spolek Činoherák Ústí za neústupnost primitivnímu nátlaku, demagogii a likvidačním mocenským manýrám ze strany vedení města Ústí nad Labem. Činoherák Ústí navazuje na tradici Činoherního studia, jež od r. 1972 patřilo k několika málo inspirativním scénám a jež představitelé Ústí n. Labem zrušili v r. 2014 kvůli jeho kritickým postojům. Spolek Činoherák svá představení inscenuje v bývalém kině Hraničář – navzdor trvalé šikaně zdejších úřadů – a stal se jedním z ohnisek pokusů o obnovu místního politického života v posledních dvou letech.
Velitel zásahu poučuje o nedotknutelnosti soukromého majetku. Wojtyla protestuje: „Zdroje tohoto světa jsou od počátku určeny pro všechny… Platí nutnost a tím i přípustnost soukromého vlastnictví, ale zároveň i hranic, jimiž je omezováno.“ „Jak omezováno?“ vzpamatuje se policista a dupne si. „Existují nesčetné lidské svobody, které nelze pojímat tržně,“ doplní Wojtyla a vysmekne se těžkooděnci, který ho strká ke dveřím. František začne vysvětlovat, že squaty jsou potřeba nejen pro kulturu, ale i jako záchrana pro lidi bez domova. Povzdechne si: „Dávám přednost církvi, která je pohmožděná, raněná a špinavá, protože přebývala venku na ulici.“ Z féerie „Papež ve squatu“, jíž doprovodil Lukáš Senft likvidaci pražského ohniska nezávislé kultury, squatu Cibulka. Hlavní postavy citují pouze z církevních materiálů.