Devadesátých narozenin se 11. dubna dožil historik Jaroslav Opat. Listům přitom věnoval esej Odkaz Československa. Inspiruje číst si ho v době ukrajinské krize:
Československo patří již dějinám. Existovalo jen ve století dvacátém, od října 1918 do konce roku 1992. Jeho reálná existence čítá zhruba 65 let. Na místě je tudíž otázka smyslu jeho existence, odkazu, který zanechalo. Otázka zajímavá již proto, že od svého prvopočátku bylo reálií dějin celé Evropy, nejednou jejich průsečíkem. … Eruptivní ohniska tří válek (I., II. a studené) měla prostorově společnou základnu: byla jí střední Evropa… Pilířem Masarykových aktivit nebyl jen zájem český či československý… Jeho mnohaleté již předválečné úsilí o demokratické reformy v rakousko-uherské monarchii bylo neseno zájmem na uchování multietnického soustátí… Viděl především skutečnost, že válka vzešla z neschopnosti vládců monarchie řešit její problémy v podmínkách míru. …
Program budovat uprostřed Evropy z multinacionálního společenství moderní demokracii byl Masarykem vnímán nejvýš opravdově. Soudili tak mnozí z aktérů i kritiků díla. Realizován byl ve světě krajně nebezpečném … Logika dějin (při diktátu z Mnichova) napověděla cosi podstatného. Obětování nadějné demokracie uprostřed Evropy mělo katastrofické důsledky pro vývoj světa vůbec.
Odkaz Československa … není na straně těch, kdo začali v létě 1914 světovou válku. Nenajdeme ho ve světě lidí, kteří se ve dvacátém století pokusili nalézt z krizí světa východisko ve fašismu, v různých odrůdách komunismu nebo militantního separatismu. Nemají ho do minulosti slepě zahledění skeptici, pro něž byl vznik Československa fatálním omylem. Poselství živé nabízí světu ti, kdo z bídy a katastrof světa nalézali východisko i za cenu největších obětí na cestách, které směřovaly ke svobodě, k životu v míru a vytrvalé práci pro humanitní demokracii. Demokracii multietnickou, nadnárodní.