Redaktor Evangelického kalendáře Jan Šimsa se rozhodl evangelickému čtenářstvu prodloužit život o jeden den – do kalendária na r. 1998 přidal 29. únor. Ovšem za to, že jablonecký sbor oplývá dvěma kazateli, může než tiskařský šotek.
Podle jezuity G. Magnaniho z Gregoriánské univerzity v Římě nebyl prý Ježíš nikterak chudý, ale je v něm třeba vidět typického zástupce střední vrstvy. (viz LN 22. 12. 97, str. 20) Řecké TEKTÓN nelze prý chápat jako tesař, ale jako stavbyvedoucí, či architekt. Opravte si tedy v této souvislosti Mt 13,55 a Mk 6,3. Co však potom s Mt 7,3?
„Ohrozilo-li poslední půlstoletí v něčem kulturotvorné síly této země, byly to dvě negativně pojaté „kulturní revoluce“: za prvé odříznutí mladé kulturní elity od klasických jazyků … a za druhé obdobné odříznutí od kultury biblické. V obou případech … jsme se dostali do izolace vůči sobě samým; odřízli jsme se od své minulosti…“ konstatuje uprostřed svého článku Bible jakožto skutečnost a mocnost kulturní v LtN 51–52/97 Alexandr Stich.
Vážená redakce, napsal do Lidových novin farář Pavel Keřkovský, 10. prosinec je dnem lidských práv a LN o tom mlčí. Kam jste se zatoulaly disidentské, nyní nezávislé noviny? Otvíráte v rubrice „Názory“ novou, tentokrát humornou stránku: Obnovme konstituční monarchii – Petr Zídek (LN 11. 11. 1997), nicméně je to humor bezmála černý, v němž zřejmě hodláte pokračovat. Tentokrát to odnesl bývalý kancléř pan Karel Schwarzenberg. V LN 10. 12. 1997 pan nebo paní sim připomíná, že všechny jeho knížecí tituly se nesmějí užívat od roku 1918 (přesně od 10. 12. 1918) a šedesátiletý jubilant v době narození jejich držitelem tedy zjevně nebyl. Tituly snad nejsou tím, po čem jubilující K. Schwarzenberg baží. Poděkování určitě zaslouží jiné jeho šlechetné aktivity. … … Doufám jen, že se vaše nezávislá redakce nestává nebo nestane propagátorem monarchických ideálů. LN by pak přispívaly nikoli k diskusi mezi občany smluvní demokracie, nýbrž k podkopávání demokracie a jejích ideálů. Jde však o problém dlouhodobější, protože tón, jakým LN referovaly o významu 28. října, byl také kuriózní a zahanbující – oproti tehdy ještě existujícímu deníku Telegraf (sobotní vydání z 25. 10. 1997). Také poprask kolem „Mahlera“, nastartovaný kmenovými redaktory LN, ukazuje posun ve směřování redakce. Pluralitu a toleranci dávala dříve více najevo. Vše dobré vám přeje váš čtenář Pavel Keřkovský.
Vstoupili jste do nového roku bez nástěnného kalendáře? Objednejte u EMANA černobílou klasiku: nástěnný kalendář VYSOČINA MILOSLAVA HÁJKA. V tomto roce už neúčtujeme poštovné a poskytujeme čím dál větší množstevní slevy. Dle Vašich instrukcí zašleme i jako dárek.
Redakce Protestanta přeje svým čtenářům čas na čtení a dobré nervy!
Š + T