Nakladatelství Sefer vydalo podruhé svědectví Elieho Wiesela o pobytu v koncentračním táboře Noc. Pod názvem Nejúčinnější svědectví o holocaustu jsou prostá knihu recenzoval J. Kratochvíl v LtN 47.
Nevstoupili jsme do ráje, zní nadpis rozhovoru s Ivanem Klímou, uveřejněný v Týdeníku Rozhlas u příležitosti 17. listopadu. Klíma tu mj. poznamenává: „Člověk je bytost historicky proměnná, ale své pozitivní i negativní vlastnosti si nese staletími. Jde o to, jak je nastaven společenský systém. Ten současný aspoň nepotlačuje pozitivní vlastnosti, pokud uznáme, že mezi ně patří touha po svobodě, touha po spravedlnosti.“ Od bytostného skeptika to zní vlastně jako slovo naděje.
Cenu PRIX BOHEMIA RADIO 2007 v kategorii Literatura v proměnách rozhlasových žánrů získal pořad Hany Soukupové Jan Karafiát, spisovatel Broučků. V Týdeníku Rozhlas 48/07 se k pořadu vrátil Petr Pavlovský, který Karafiáta představil jako postavu neběžnou – nejen proto, že Broučci se vymykají idylickému rázu české (dětské) literatury, humorně „přitakávající životu“, ale i kvůli jeho reformovaným důrazům („z Edinburgu se vrátil jako jakýsi misionář, prodchnutý puritánskými náboženskými idejemi“). Připomíná Skácelův soud, podle nějž Karafiát „řekl dětem, že je na světě smrt, a nevylekal je.“
„Váš výzkum tedy vyvrací obecný názor, že lidé nečtou, kniha zaniká a všichni se už jen díváme na filmy a seriály… “ „To tedy vyvrací. Otázka je, zda tyto představy vyvrátit vůbec lze; jde totiž namnoze o představy utkvělé,“ komentuje Jiří Trávníček průzkum čtenářství v Čechách, který provedla Národní knihovna a Ústav pro českou literaturu AV ČR. Knihy vůbec nečte „pouze“ 17 % populace (v záp. Evropě 41 %), průměrně přečteme 16 knih ročně, utratíme za ně 1303 korun a dva z pěti občanů České republiky mají ve zvyku navštěvovat veřejné knihovny. Rozdíl mezi počtem ženských a mužských čtenářů činí 11 procent ve prospěch žen. Čtenářů „vášnivých“ (50 a více knih za rok), máme u nás šest procent, ale těchto šest procent přečte 40 procent všech knížek. (Respekt 47)