(malé filosoficko-teologické sci-fi)
motto: Pilát mu řekl: Co je pravda?
V archivu agentury PLT, která se zabývala průzkumem veřejného mínění a dostala se před nedávnem do likvidace, byl nalezen spis o jejím posledním průzkumu. Průzkum měl obsahovat jedinou otázku: Co je pravda? Seznamujeme vás s jeho závěrem:
Obesláno bylo 50 000 občanů naší země. Zpět nebyla zaslána jediná odpověď (pomineme-li program jedné politické strany). Protože akce byla předem dlouho avizována, není možné celou věc takto ukončit, proto vyšleme do terénu jednotlivé pracovníky k osobním rozmluvám. Nebude jim dán klíč k výběru respondentů. Nasazeni budou všichni zaměstnanci firmy.
Jako přílohy pak byly přiloženy krátké zápisy z rozhovorů. (Omluvte nízkou literární úroveň příspěvků, je zaviněna mimo jiné tím, že byli nasazeni opravdu všichni pracovníci agentury a že příspěvky nebyly upravovány).
– na koncertě J. Hutky 12. 3. jsem se dověděl, že „pravda je barová tanečnice, která pro každého zvláš tančí“ Red. S. P.
– 12. 3. jsem seděl v restauraci mezi stolem Rómů a stolem skinů. Bližší zápis k tématu diskuse (co je pravda?) dodám po návratu z nemocenského ošetření (předpoklad lékaře 4 měsíce). K. M.
– 18. 3. jsem navštívil prof. RNDr. PhDr. CSc. T. A. Na mou otázku dalekosáhle a zjevně rád odpovídal, ale já si to nestačil psát a ani jsem mu nerozuměl. Nakonec mi (trochu popuzeně) nadiktoval tuto odpověď: „Pravda je souhlas věci a intelektu“. Red. S. K.
– 17. 3. Návštěva u známého výtvarníka J. P. Vzal mě do přípravny, kde měl hromadu hrnčířské hlíny, vzal z ní kus, chvíli ji modeloval a pak mi ukázal krásný náramek. „Vidíte, to v té změti, chaosu bylo obsaženo. Jde jen o to – tušit to tam, a dát tomu tvar. Vyrvat to z chaosu.“ Odpovědi nerozumím a prosím o rozvázání pracovního poměru. L. T.
– 15. 3. Na pěší zóně mě zastavili dva lidé a dvě hodiny se mnou rozmlouvali. Sami mluvili o pravdě, nemusel jsem se jich na tuto otázku ani zvláště ptát. Když jsem se přesto zeptal (chtěl jsem dodržet pracovní závazek), dali mi časopis, vydaný v Brooklynu. Časopis přikládám (dostal jsem jich víc) a odkazuji vás tímto ohledně tématu do U.S.A. Brooklyn_ P. S. Získal jsem pro naši agenturu několik dalších schopných pracovníků. Red. Bl. D.
– Chtěl jsem udělat 17. 3. interview se soudcem Okresního soudu. Usoudil jsem, že by o pravdě a jejím hledání měl něco vědět. Přišel jsem ovšem před dohodnutou hodinou, účastnil jsem se soudního přelíčení (jako divák), poslouchal jsem protichůdná svědectví, křížový výslech svědků, svědectví blízkých obžalovaného a i poškozených, a odešel jsem před koncem přelíčení. Nadále jsem ochoten ve vaší agentuře pracoval jen jako úředník nebo manuální pracovník. Red. Vl.K.
– 13. 3. Navštívil jsem psychologa. Pravda se prý nemá člověku říkat. Na pravdu musí přijít každý sám. Je to věc dlouhého zrání. Ovšem většina duševních poruch a utrpení se zakládá na vyhýbání se pravdě. Feedback je něco, co je nutné k zdravému životu. Vyšší intelekt není pro hledání a uvědomění si pravdy jednoznačnou výhodou. Spíš prý naopak. P. R.
– 15. 3. Praha. Farář v kostele sv. Tomáše mě zavedl po mé otázce k jednomu obrazu, který visel v jeho kostele a nechal mě tam. Na tom obraze byl ukřižovaný muž. Dlouho jsem nemohl odejít. Přestal jsem si uvědomovat čas. Po počátečním údivu na mě přišla úzkost. Potom – jako kdyby mi někdo dával otázku a já přesně nevěděl jakou. (Zkoušel jsem si ji říci. Nejprve se mi zdálo, že zní jako „O co ti jde?“ Pak jen „O co jde?“ Pak „K čemu?“ Jednu chvíli se mi zdálo, že zní i „Kdo?“ [ne kdo ti ublížil nebo tak, ale snad: kdo je tvůj bližní snad, nebo: kdo tohle unese…]) Nevím. Jen jsem věděl, že na takovou otázku já nedokáži za nic na světě odpovědět. Protože zahrnovala – všechno. Mě, moje vztahy, můj celý život, začátek, konec... A druhé lidi, a mou vinu. A jejich vinu a zradu. Atd. A že stejně „zahrnující, shrnující“ by musela být odpověď. A že já ji v životě nedám. Ne jen pro omezení mého rozumu. Spíš ještě pro omezenost mého srdce. Odpověď by musela zahrnout zřejmě i utrpení, i smrt, i samotu, i zradu, i ... A nešlo by jen o „shrnutí všeho“, ale o to, kdo by to unesl? A dal tomu smysl? „Svázal to v jedno“. Škoda, že jsem se nemohl zeptat toho muže na obrazu. Měl jsem jednu chvíli pocit, že mi odpověď chce dát. Za farářem možná ještě zajdu. Nebyl už doma. P. R.
Ježíš odpověděl: Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.