Příběh okupace vsi Hrádku u Manětína na Plzeňsku vypráví ve více na sebe navazujících záznamech manětínského děkana pátera Františka Wonky lidské zážitky a historické události posledních měsíců před okupací Českých zemí hitlerovským Německem na okraji tehdejších Sudet a na okraji II. světové války.
Čtení: Izaiáš 55,6–11
Text: Lukáš 12,54–59
Také zástupům řekl:
Interview s Václavem Burianem
I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý. Litoval, že na zemi učinil člověka, a trápil se ve svém srdci. Řekl: „Člověka, kterého jsem stvořil, smetu z povrchu země, člověka i zvířata, plazy i nebeské ptactvo, nebo lituji, že jsem je učinil.“ Ale Noe našel u Hospodina milost. (Genesis 6,5–8)
Součástí dlouhodobého badatelského projektu ETF UK, zaměřeného na lidská práva, je i srovnávací studie Jakuba S. Trojana Idea lidských práv v české duchovní tradici. Hledá v ní odpověď na otázku, čím a jak česká duchovní či náboženská tradice přispívá k ideji lidských práv. Otázkou je už samotné téma, nebo vztah lidských práv a náboženství má každopádně dvojznačnou povahu.
Redakční rada Protestanta mne vybídla, abych něco podotkl k diskusi o duši, vedené na stránkách tohoto časopisu (viz č. 5): donesly se k nim totiž mé úvahy o tom, že lidská mysl má co do činění s určitými částmi mozku. Mohl bych snad tudíž pojednat o tom, že v příslušné části mozku prodlévá i duše samotná.
8. Nemocný muž na Bosporu
Co stop je na sněhu,
je jak bičovaný,
od břehu do břehu
jsou lány samé rány.
Sníh, krev a holé hrudy,
i kamení krev pije,
jak prázdný kraj, jak rudý,
plátno Arimatie.
Smrt v Ramě a trny zimy
trhají andělé.
Co s ní, co s nalitými
prsy Rachele?