S ThDr. Josefem Veselým jsem se seznámil v Kalichu, v kanceláři u Emy Suché. Seděl jakoby zmenšený na židličce, vzpřímený v hnědém sáčku, mezi prsty hořící cigaretu s neuvěřitelně dlouhým sloupcem popele, a pronášel vzdělané, nádherně vtipné sentence. Padli jsme si do oka. Jemu bylo tehdy skoro sedmdesát, mně dvacet a něco.
Za celý život jsem neslyšel o „křesťanských hodnotách“ tak často jako v poslední době. Tohle slovní spojení ale dnes často nezaznívá jako výzva k sebereflexi či napodobování Krista, ale spíše jako bojový pokřik náhle se objevivších „ochránců“ těchto hodnot proti nejrůznějším „nepřátelům“.
Plod ticha mého niterného,
ty svolné, zvolné kroky tvé
jsou k loži přemýšlení mého
tak nehlasné a studivé.
Závěrečnou řeč ze zatím posledního líčení s Kateřinou Krejčovou, obviněnou z útoku na veřejného činitele při bránění pochodu „šibenicových demonstrantů“ v létě 2015, otiskl 15. 2. 2017 Deník Referendum:
V březnu poletí Divoké husy podat své pomocné křídlo organizaci PFERDA, z. ú., která se zabývá integrací dospělých osob s mentálním postižením a psychickým onemocněním do běžného života. Podporuje je v získávání pracovních návyků a v osvojování dovedností potřebných k samostatnému bydlení.