Spolek evangelických kazatelů usnesl na valné hromadě 16. 1. 2003 následující prohlášení
Veřejnosti České republiky
Se znepokojením sledujeme, jak se – mj. v souvislosti s prezidentskými volbami – stává institut prezidentského udělování milosti terčem pokleslé kritiky a populistického znevažování.
V čísle 10/2002 vypadl v rubrice Pravdy každému přejte nedopatřením text, který měl být otištěn spolu s citací z dokumentu HOS, Demokracie pro všechny.
Václav Havel: Teprve letos
Letos bychom na tomto místě rádi představili slovem i obrazem několik apokryfů – spisů, jež sice z dobrých důvodů nebyly zařazeny do bible, jsou však pro nás zajímavým svědectvím o myšlenkovém prostředí rané církve, ve kterém většinou vznikaly.
Jak cikán na housle vánice hraje.
Dívka se usmívá – proč jen tak zlá je?
Z těch modrých pohledů srdce mě bolí.
Tolik mi chybí teď, a zas ne tolik.
Jsme si tak cizí – ach, radši se loučím,
ona tak mladá je, a já už končím.
Mladíkům štěstí – a vzpomínku na mě
ať v noční závěji utopí paměť.
Pro jiné láska už – mně bouře hrává.