Jiří Šimsa

I ptáci mají křídla …

labutí bez mýdla

hnízda jak bílá bydla

Jak ke kvočně kuřátka

Říct: Ne! Zavřít vrátka!

Existence však zůstává vratká!

15. 5. 2014

(Milan Uhde mezi řádky)

Čtení: Marek 6,35–44 Text: Lukáš 11,5–8

Lk 11,5–8

V květnu 2013 vyšel nejnovější román Pavla Rejchrta, k němuž v tomto čísle přinášíme recenzi od Jaroslava Vítka a Jiřího Šimsy

„Na počátku bylo slovo… To bylo na počátku u Boha.“ Toto je v evangeliu podle Jana na počátku. Jako záhlaví, jako první kapitola. Odtud se rozvíjí Boží příběh se světem. Je v rámci Ježíšova života, smrti a vzkříšení. Je to jeho pravá dějinnost. Od počátku stále více kupředu, směrem k budoucnosti. On je pravý Bůh a skutečný člověk.

Je ráno
Tvé ano
životu za úsvitu

Hlasy ptáků v skrytu

(24. 8. 2013)

Vesmír jak slunko se směje
tím, že se děje
i když taky pod oblaky
padám do závěje

17. 5. 2013 Jiří Šimsa

Autor přílohy Proscripta 4/2013 se narodil 24. října 1923 v Zábřehu u Opavy. Do roku 1970 na Vojenské technické akademii v Brně. Propuštěn z armády i Vojenské akademie. V letech 1974–1977 zaměstnán v JZD Prosetín (jako skladník a řidič). V roce 1978 bylo zahájeno vyšetřování Státní bezpečností.

Snad cudnost evangelické mládeže ve způsobu, jímž sedm autorů píše ve sbírce Hrst, je jim společná. Patří to k evangelictví, které však zároveň hřeší statečně, a o to nevinněji se vyjadřuje o své víře.

„Irene good mi zazpívejte!“ Tento verš zazpíval jistý rád by nezjistitelný evangelický básník. Ireno, bye-bye! Stala se nám písní tato femme fatale evangelického pražského bohosloví. Na pohřbu Pavla Skály zazpívala „Vozíčku ke mně leť“. Má teď, kdo by jí zazpíval, kdo by vyzpíval naše generační blues? Vždyť i z Edinburghu přivezla Sváťovu píseň „Víra“.