T.

Š. Hájek, M. Plzák – M. Rejchrt, O něco svobodnější.

Kalich, Praha 2002

Jako výraz solidarity s postojem Tomáše Hradílka, který držel hladovku na protest proti opětovné prezidentské kandidatuře Miloše Zemana, se v Lipníku nad Bečvou v kavárně U Marka konala dne 27. 11. 2017 beseda. Na výročí generální stávky r. 1989 ji zorganizovala Marie Šuláková (iniciátorka protestu, během nějž policie vypnula Modlitbu pro Martu).

Lakmusovým papírkem, zda hnutí ANO to myslí s demokracií upřímně, bude pro mne postoj Babiše a jeho poslanců k veřejnoprávním médiím.

„Naše práce je prací mírovou a jejím těžištěm je uchovávání a rozmnožování humanitních hodnot a tradic evropské a středoevropské kultury jak se vytvořily – ne bez staletého usilování a bojů – a jejichž součástí je i odkaz prezidenta Masaryka, jak Jste o tom hovořil i Vy, pane ministře.

Jak vypnout kremelskou oficiální propagandu, plnou dezinformací, ukazuje Jan Kruliš na příkladu Finska: „Finská verze Sputniku skončila jednoduše proto, že nepřilákala dostatečné množství čtenářů. Že jsou Finové odolní vůči propagandě, má hned několik důvodů.

Usilujeme-li předávat víru, narážíme od propuknutí televizního věku vždy znova na překážku – na úbytě zachází schopnost naslouchat. Posluchači přestávají poslouchat kázání (neřeším teď, zda jim to občas není ku prospěchu), děti přestávají poslouchat vyprávění a dožadují se videa či alespoň flanelografu. Kde se opět učit naslouchat?

Pod titulkem „Ze čtyřsetkilogramového vola zbyly v Trocnově jen kosti“ přinesly Táborské listy obrázek z oslav výročí upálení Mistra Jana Husa.

„Poměry po zdejších volbách se těžko zvrtnou k takovému temnu, aby nám nedopřály ujasňovat si, že adekvátní strategií proti vyšponovanému nacionalismu není protičešství, nýbrž původní a svébytný příspěvek k evropské i světové demokracii.“ (Jakub Patočka, Nové české zájmy, LtN 20)