Pavel Rejchrt

Otec

Přenáším se vzpomínkou před svých osmnáct

a vidím zcela zřetelně

budovu své někdejší rodné církve

duchovenského působiště otcova:

secesní průčelí vznosné modlitebny

podobné korábu

plujícímu nad temnotami

smutného dvora s klepadlem na koberce –

Hle, archa Přítomnosti Páně

v jejíž blízkosti se v protějším křídle domu

Řeč a lyrik

„Skici těžkých siluet
tvými verši prší –
jazyk tančí v piruet
moři pod tvou vrší

Jsi jen marný rybář slov
hynoucích ihned na rtech
když absolutna zpívá ryzí kov
po nepopsaných partech:

jazyka to zlatá hra
výtrysk a plnost slastí –
pluješ, jen čeře jeho hlať
svou vyprahlou pastí.“

Třetího dne

Vím, že jsem bloudil, co Tys mé cesty vedl
i přes labyrint v Sión pokoje
Za život výzvy zla jsem nerozpředl
nořil se hazardně záhad do zdroje

Symboly vůkol, v duši Boží hlad
a přesto hledač nezaměřil správně
zapomněl k písni o věčnosti prstoklad
žádostiv nekonečna, bál se vlastní hlavně

Zaujetí pamětníka

Historik a archivář Církve bratrské dr. Jan Štěpán vydal nedávno vlastním nákladem knihu Babylonské zajetí církve (1948–1989). Třistastránková publikace na základě mnoha dobových, ale také polistopadových materiálů zejména z prvních popřevratových let (např.

Tak málo Koniášů!

„Výbor ze studií, statí, recenzí, poznámek, glos a dalších příspěvků, které v časopisech a příležitostných tiscích v letech 1925–1945 publikoval PhDr P. Jan Strakoš, literární kritik, historik katolické orientace a v meziválečném období zanícený zastánce estetické teorie ‚čisté poezie‘.“ Tak charakterizuje knihu editor Ladislav Soldán n