Tyto řádky čtete v okamžiku, kdy končí vyhodnocení našich objednávek z prvního kola. Výbor sdružení se schází v Praze 27. května v 16 hodin, aby podle výsledku zvolil způsob investování v druhém kole.
* Všem akcionářům z první vlny jsme posílali přihlášky pro vlnu druhou. Počet přihlášených se zřejmě nebude příliš lišit od stavu z vlny první, kdy nás bylo zhruba devět set. Protože uzávěrka přihlášek pro druhou vlnu bude až po skončení prvního kola, neuvedu ani dnes ještě konečné číslo. Ti, kteří se přihlásili, dostali přesné informace, kolik bodů a do kterých podniků investovat.
* Zaznamenáváme určitou změnu ve skladbě jmen přihlášených akcionářů oproti první vlně. Je to pochopitelné – první vlnou jsme vstupovali do neznámého procesu a mnoho lidí se přihlásilo možná z obav, nejistoty či s jistými úlevami. Mnozí se přihlašovali tak spontánně, že se ani nestihli seznámit s naším záměrem – zkusit si, jak vypadá podnikání, aniž bychom byli určováni křečovitým ohledem na rychlý zisk. Této strategii bylo podřízeno vše, postupně jsme získávali další zkušenosti; porozuměli jsme i rubu vztahů a jednání ve chvíli, kdy končí hra a začíná vše vážně; pochopili jsme, že naše strategie přináší mnoho komplikací, které nikdo předem nemohl předpokládat. Poznali jsme nakonec, že není možné dál setrvávat na jakési romanticko–křesťanské rovině dobrovolnosti, nezávaznosti a spontánnosti. Výsledkem je průzkum mezi členy o transformaci našeho Klubu v právnickou osobu. Tento krok je nám vyčítán. Měli jsme však na výběr mezi dvěmi možnostmi: buď zůstat věrni prvotnímu ideálu a pak se nedivit, že nás mnozí lépe organizovaní a dravěji jdoucí za svým cílem jednoduše oberou; anebo udělat něco pro to, abychom majetek získaný v první vlně uchránili těchto ztrát a pokusili se vést jej k hospodárnosti i ziskům – to se však nepodaří, budeme-li muset každý krok vysvětlovat a organizovat přes korespondenci se všemi devíti sty akcionáři.
* Stále znovu se vracíme k tomu, jaké jsou zásady tzv. mravného podnikání. A zjišťujeme, jak nesnadné je takové zásady stanovit. V této věci jen těžko vystačíme s jistými křesťanskými ideály odtrženými od života. Dovolím si toto tvrzení maličko zevšeobecnit (nejde totiž o zkušenost jen z oblasti podnikání). Zdalipak základní potíž křesťanství není právě tato odtrženost od života a následná touha všechno si pak z pozic až příliš zjednodušeně křesťanských idealizovat a zduchovnit, a pak i teologizovat?
jr