Září v Krasu

Večer tajemný a teplý
jako přiblížení milostných dvou tváří.
Večer jako tichá hora hroznů.
Vinice voněly mořem a moře vinicemi,
vlny planuly jako moře modrých hroznů.
Hebký popel země zavitými růžemi smokví
byl obsypán.
Večer jako vůně medu
jako prales myrt.
A nad mnou veliké červené krůpěje v marhaníku,
těžké slzy radosti a lásky.
Vzdmulo se mé srdce,
roztrhlo divnou, nachovou pásku
zadrhnutou.