Vsetínské stěhování: motivy a dopady

Číslo

Redakce Protestanta od začátku sledovala dění kolem stěhování Romů ze Vsetína, a to ještě v době, kdy se jméno Jiřího Čunka neobjevovalo v celostátních médiích. Pak se rozhořela veřejná debata, já sama jsem ji vzala na vědomí s článkem Marka Švehly v Respektu 44/06, který byl plný rozhořčení a rychlých soudů. Zdálo by se, že usvědčovat vsetínského starostu z rasismu je velmi jednoduché. Věděli jsme ale, že měl na Vsetíně podporu velmi slušných lidí a že mnozí jeho kritikové uváděli nepoučená tvrzení, přejímaná zřejmě jedním autorem od druhého.

Mrzelo mě na Břetislava Rychlíka, že vystoupil ostře proti Jiřímu Čunkovi a ani se do Vsetína nepřijel podívat. Trochu jsme se o tom dohadovali a pak mi poslal trestní oznámení, které na Jiřího Čunka podal, a musela jsem uznat, že bylo dobře, že ten text byl napsán. Můžete posoudit sami, protože nám Břetislav Rychlík dovolil jej otisknout. Soustřeďuje se na vystěhování romských rodin za hranice okresu, a to skutečně nelze obhajovat.

Připravujeme několik rozhovorů. Vyjdou postupně, až několik týdnů a měsíců po stěhování romských rodin a po demolici „pavlačáku“ či „domu hrůzy“ u vsetínské polikliniky. Tříbení názorů je však nutné stále. (Těm, kdo mají možnost vracet se ke starším číslům Literárních novin, doporučuji diskusní stranu z čísla 9/06 „Mají být Romové monitorováni?“ Je z loňského února a probírá dlouhodobý, neukončený spor o to, jak sami Romové přistupují ke své situaci.) Chceme se ptát i evangelíků ze Vsetína: členky městského zastupitelstva a ředitele Diakonie ČCE ve Vsetíně. Monika Žárská

Okresní státní zastupitelství Vsetín

Horní náměstí 5

755 17 Vsetín

Věc: oznámení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu

Oznamovatel:

Břetislav Rychlík, Brno

e-mail: brychlik@tiscali.cz

Praha, 6. 11. 2006

Vážený(á) pane (paní) okresní státní zástupce (zástupkyně),

podávám Vám tímto oznámení o níže uvedených skutečnostech, které nasvědčují tomu, že ze strany starosty města Vsetín, Jiřího Čunka, došlo k jednání, které by mohlo naplňovat skutkovou podstatu trestného činu útisku dle § 237 zvláštní části trestního zákona, eventuelně zneužití pravomoci veřejného činitele dle § 158 trestního zákona, popřípadě vydírání dle § 235 trestního zákona.

Mé oznámení se týká události, k níž došlo v noci ze dne 10. 10. 2006 na 11. 10. 2006 v souvislosti s demolicí nájemního domu v centru Vsetína obývaného z převážné části romskými rodinami, a jejich následným nedobrovolným vystěhováním do obcí Vlčice, Vidnava, Stará Červená Voda a dalších blíže neurčených obcí v Olomouckém a Zlínském kraji. Díky široké mediální publicitě je většina skutkových okolností souvisejících s touto akcí obecně známa, včetně souvisejících výroků starosty Čunka v rozhovorech v mediích, zejména v pořadu TV Nova Na vlastní oči (vysílaném dne 1. 11. 2006). Touto cestou bych chtěl upozornit pouze na některé události a výroky, které pokládám za významné pro trestně právní posouzení jednání, jehož se mé oznámení týká.

Popis události:

V průběhu měsíců září a října tohoto roku inicioval starosta Vsetína Jiří Čunek vystěhování nájemníků vsetínského nájemního domu v centru města, který většinou obývali Romové. Část nájemníků byla vystěhována do domů složených z obytných kontejnerů na periferii města Vsetín. Další skupina romských rodin byla níže popsaným způsobem nedobrovolně vysídlena do neobydlených oblastí mimo území Zlínského kraje. Toto oznámení se týká především oné druhé skupiny.

Celá událost probíhala dle slov Jiřího Čunka (citace z pořadu TV Nova Na vlastní oči) následovně: „Svým spolupracovníkům, kteří mají na starosti tu sociální oblast, jsem řekl, pro třicet šest máme bydlení, pro ten zbytek ne. A vy vyberte podle kriterií největších dlužníků, posílají děti do školy, způsobují konflikty a tak dále, a vyberte tak ty, kteří budou muset jít.“ – „Tak jsme jim řekli, na ulici vás nevystěhujeme, ale dáme vám půjčku, půjčku bezúročnou na patnáct nebo dvacet let a vy si koupíte byty nebo domy někde mimo tento Zlínský kraj.“

Takto vytypovaným rodinám dal starosta města jednoznačné ultimátum; pod hrozbou vystěhování na ulici je přinutil, aby souhlasili s koupí domu mimo území obce a s uzavřením nevýhodné smlouvy o půjčce. (Starosta hovoří o přijetí daru.) Všechny osoby dotazované v pořadu TV Nova vypověděly, že jim starosta přislíbil byty v okolí Vsetína; skutečnost, že je hodlá vystěhovat do 230 km vzdálené Vidnavy, rodinám sdělena nebyla.

Důkaz č. 1: výpověď starosty Jiřího Čunka v pořadu Na vlastní oči.

Cit.: „My jsme jim řekli, buď půjdete na ulici tak, jak vás tam vystěhovat můžeme, nebo vezmete ten dar tedy… ať je to, kde je to. A my jsme jim řekli, odtud se desátého desátý v deset hodin deset minut, aby se to dobře pamatovalo, všichni budete stěhovat.“

Důkaz č. 2: výpověď vystěhovaného obyvatele nájemního domu v pořadu Na vlastní oči.

Cit.: „Oni říkali, že prostě jedeme, koupí nám baráčky, ale okolo Vsetína.“

Dle informací uvedených pořadu TV Nova město Vsetín nechalo v pozdních nočních hodinách přistavit k nájemnímu domu autobus, do kterého určené romské rodiny nastoupily pod nátlakem a s příslibem odstěhování do nových bytů v okolí Vsetína. Autobus je odvezl do 230 km vzdálených obcí Vidnava, Vlčice a dalších a v pozdních nočních až ranních hodinách je zde vysadil. Ještě téhož dne jim byly předloženy k podpisu smlouvy o koupi nemovitosti a o půjčce; pod pohrůžkou odebrání dětí či vystěhování na ulici byly tyto rodiny přinuceny domy zakoupené městem bez ohledu na stav, v jakém se nacházely, převzít a tyto nápadně nevýhodné smlouvy uzavřít. Z reportáže TV Nova i z dalších v médiích zveřejněných informací vyplývá, že tyto nemovitosti jsou natolik zdevastované, že jsou prakticky neobyvatelné; navíc se nacházejí, kde je minimum pracovních příležitostí a v oblastech s velmi obtížnou dostupností zdravotních, sociálních, vzdělávacích a dalších služeb.

Důkaz č. 3: výpověď dotazované osoby v reportáži televize Nova v pořadu Na vlastní oči.

Cit.: „Starosta říkal, že, po telefonu, že když si vlastně ten barák nepřevezmu, tak že nám, že děcka nám vezmou pryč a že skončíme tady, vyhodí nás na ulici, s děckama, že veškerý nábytek nám vyhodí z náklaďáku ven a že skončíme tady na ulici.“

Důkaz č. 4: svědectví Renáty Köttnerové, Martina Pěchy (pracovníci odboru sociálních věcí Krajského úřadu olomouckého kraje):

Jmenovaní provedli šetření v rodině Kandráčových, nově bytem Stará Červená voda 90. Rodina nevěděla, kam se budou stěhovat, měli na výběr ulici, nebo odjezd. Nebylo vyhověno jejich požadavku, aby mohli nové bydliště shlédnout. Předpokládali, že rodinný dům bude na Vsetínsku. Vyloženi byli kolem 24.00 hodin. Ve Vsetíně neměli nájemní smlouvu, hradili však nájem ve výši 6 500 měsíčně. Dluh na nájemném činil 10 000 Kč, další částku tvořilo vysoké penále. Podle předběžných informací byl objekt odkoupen od původního majitele za 390 000 Kč, budou splácet měsíčně kolem 2 000 Kč půjčku ve výši 490 000 Kč. Jedno z dětí trpí astmatem, bylo odvezeno do nemocnice v Jeseníku, nemovitost je vlhká.

Vzhledem k výše uvedeným okolnostem se domnívám, že popsaným jednáním starosta města Vsetín Jiří Čunek naplnil skutkovou podstatu § 238 trestního zákona, když pod pohrůžkou odebrání dětí využil tíživé bytové a životní situace jiné osoby (osob) k vynucení souhlasu s vystěhováním z místa bydliště a uzavření jednostranně nevýhodné smlouvy o půjčce a koupi nemovitosti.

Obracím se proto tímto podáním na místně příslušné státní zastupitelství a žádám rovněž o prošetření, zda k trestnému jednání nemohlo dojít i ze strany dalších osob a zda posuzované jednání nenaplnilo rovněž skutkovou podstatu zneužití pravomoci veřejného činitele dle § 158 trestního zákona, popřípadě vydírání dle § 235 trestného zákona.

Žádám, aby má shora uvedená podezření byla orgány činnými v trestním řízení při respektování zásady legality a oficiality prošetřena, a aby orgány činné v trestním řízení samy po právní stránce posoudily a s ohledem na zjištěné skutečnosti zvážily další postup.

Navrhuji Vám, abyste mezi osoby, jejichž svědectví si při prošetřování této věci vyžádáte, zahrnul(a) krajské koordinátorky pro záležitosti romské komunity – již citovanou Renátu Köttnerovou (Olomoucký kraj) a Jiřinu Bradovou (Zlínský kraj); podle mých informací jsou obě schopny sdělit k této záležitosti relevantní poznatky.

Kromě prošetření shora uvedených podezření Vás žádám, abyste prošetřil(a), zda počínání starosty Jiřího Čunka, popřípadě dalších osob, nenaplňuje skutkové podstaty některých trestných činů zaměřených proti skupině osob, v tomto případě proti romskému etniku. Starosta Čunek tuto motivaci sice popírá, skutečností však je, že objektivní dopad jeho počínání byl rasově selektivní – domnívám se, že to, k čemu ve Vsetíně de facto došlo, lze popsat termíny deportaceetnická čistka. Naskýtá se podezření, že toto počínání bylo motivováno mj. populistickým kalkulem s xenofobními a rasovými předsudky majoritní populace – tím spíš, že k popisovaným událostem došlo krátce před komunálními a senátními volbami, v nichž dotyčný (úspěšně) kandidoval.

Konečně žádám státní zastupitelství, aby prošetřil(o), zda také v souvislosti s přestěhováním skupiny romských občanů do kontejnerových bytů na periferii města Vsetín nedošlo k porušení jejich práv – aby např. prošetřilo, zda toto přestěhování neproběhlo v některých případech pod nepřípustným nátlakem (jako přesídlení oné druhé skupiny), zda tyto byty jsou vhodné k trvalému obývání, zda nájemní smlouvy na tato nová obydlí zaručují nájemníkům alespoň minimální jistotu, že se neocitnou zcela bez přístřeší, apod. Stejně jako v případě skupiny rodin vysídlených mimo Vsetín (a region) Vás také žádám, abyste prošetřil(a), zda přesídlením těchto rodin do tohoto periferního ghetta nedošlo k porušení Ústavy ČR (resp. Listiny práv a svobod) a na ni navazujících zákonů zakazujících provádět v české republice rasovou segregaci.

Jako oznamovatel Vás žádám, abych byl ve smyslu § 158 odst. 2 trestního řádu informován ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto oznámení o přijatých opatřeních.

Břetislav Rychlík